Nikdy jsem se nechtěl hrabat ve tvých věcech.
Jenže události onoho týdne mě k tomu dovedly a ne, vím, že mě nic z toho neomlouvá, ale pod vlivem tvé náhlé odtažitosti a slov v podobě promiň, nevím, co se děje, jsem nemohl jinak.
Najednou jsi se vzdalovala, i když jsem tě měl na dosah ruky a to mě děsilo.
Poprvé jsem v rukou držel tvůj kožený deník a bez tvého svolení jsem obracel listy k těm naposledy popsaným.
Dusím se.
ČTEŠ
SOULMATE | jjk ✔
FanfictionJungkook trochu tápal, ztrácel se ve své osamělosti a v nikdy nekončícím toku myšlenek. Psal. Snažil se vyplnit onu nevysvětlitelnou prázdnotu. Všechno to tak nějak postrádalo smysl. Ovšem do doby než nastal moment, kdy byl přesvědčen o tom, že potk...
