Byla jsi přesvědčena, že o ničem nevím. Že nevím o tom, jak každou noc, kdy nemůžeš spát, odcházíš do vedlejší místnosti, abys mě nevzbudila a píšeš.
Ani slovem jsi se nikdy nezmínila, ale i tak mi neunikl sešit v kožených deskách, který jsi měla pokaždé při ruce.
Pravda, neptal jsem. Možná sis říkala, že ani nemám zájem, no opak byl pravdou. Mohla jsi mi říct naprosto cokoli, byla sis toho vědoma, ale z nějakého důvodu sis zrovna tohle nechávala pro sebe. Nenutil jsem tě, i když jsem umíral zvědavostí.
ČTEŠ
SOULMATE | jjk ✔
FanfictionJungkook trochu tápal, ztrácel se ve své osamělosti a v nikdy nekončícím toku myšlenek. Psal. Snažil se vyplnit onu nevysvětlitelnou prázdnotu. Všechno to tak nějak postrádalo smysl. Ovšem do doby než nastal moment, kdy byl přesvědčen o tom, že potk...
