Říkal jsem ti, že jsi moje všechno. A pokaždé tě to uvedlo do rozpaků. Bylo to roztomilé.
Zprvu jsem si myslel, že jsi pro okolní svět až příliš uzavřená. Že se mi nikdy nepodaří dostat se za pomyslné zdi, které jsi okolo sebe vystavěla.
Nebylo to tak.
Jen pro tebe bylo složité vyjádřit emoce, pracovat s nimi. Tvůj deník mi v mnohém pomohl. Snažila jsi se. A fungovalo to.
Kéž by to tak ale bylo vždycky.
ČTEŠ
SOULMATE | jjk ✔
FanfictionJungkook trochu tápal, ztrácel se ve své osamělosti a v nikdy nekončícím toku myšlenek. Psal. Snažil se vyplnit onu nevysvětlitelnou prázdnotu. Všechno to tak nějak postrádalo smysl. Ovšem do doby než nastal moment, kdy byl přesvědčen o tom, že potk...
