Když jsem psal, vůbec jsem nevnímal čas. Prosedět několik hodin u počítače pro mě nebylo nic složitého. Nebýt tebe, nejspíš bych si ani nenašel chvilku na jídlo.
Hlavně, že si nezapomeneš zakouřit.
Náš nikdy nekončící konflikt o mých cigaretách a o tvé kávě.
Sedávala jsi potom u mě a nenápadně jsi se snažila číst, co píšu. Nakonec jsi to ale nevydržela a poukazovala na všechny gramatické chyby, které jsem dělal. V průběhu toho mi taky ze stolu vždycky zmizela krabička s cigaretami a i zapalovač se poděl neznámo kam.
Nic z toho jsem si však nedokázal představit jinak.
ČTEŠ
SOULMATE | jjk ✔
FanfictionJungkook trochu tápal, ztrácel se ve své osamělosti a v nikdy nekončícím toku myšlenek. Psal. Snažil se vyplnit onu nevysvětlitelnou prázdnotu. Všechno to tak nějak postrádalo smysl. Ovšem do doby než nastal moment, kdy byl přesvědčen o tom, že potk...
