Říkám Co Vím

Hádka

Blížilo se odpoledne, my zdokonalovali plán aby se nestala chyba která by to všechno zkazila
"Takže plán zní jasně." Řekl Thomas který si připadal jako alpha naší smečky
"No a myslíš že se nechají takhle zřídit?" Pochybovala Teresa
"Pokud budeš rychlá a sejmeš jednoho, ten druhy si toho ani nevšimne."
Teresa nejistě přikývla a podívala se na mě seděla jsem vedle ní a hrála si s propiskou.
Všichni byli ticho a dívali se na mě. Já byla v jiném světě zaneprázdněná cvakáním propisky. Cvakání mě ale přestalo bavit, tak jsem propisku rozebrala a něco mi z propisky spadlo na zem.
Neuměla jsem to najít tak jsem to nechala být, když jsem nějakým způsobem složila propisku, už necvakala. Tuha z ní trčela a když jsem na hrot tuhy zatlačila, tuha se ztlačila do propisky. Rty jsem dala do úzké linie a schovala propisku pod papír aby si nikdo nevšiml toho co se právě stalo.
No jenže to by se nikdo na mě nesměl koukat, když jsem totiž zvedla hlavu, všichni se na mě koukali takovým pohledem který nešel popsat, u Thomase to bylo možná mírné naštvání, u Teresy a Chuckyho to byl rozhodně smích a u Newta to bylo pobavení a možná se trošku styděl. Minho měl úplně neutrální výraz. Ale nakonec se začali všichni smát na celé kolo a Newt obmotal ruku kolem mého pasu a jemně si mě přitiskl k sobě a dal ke mně hlavu. Já byla trochu mimo ale potom jsem se taky začala smát.

"Takže všichni ten plán pochopili?" Utřel si slzy od smíchu a podíval se po všech.
Zvedla jsem mírně ruku nad hlavu na důraz že se hlásím.
"Jaký plán?"
Všichni se znovu rozesmáli, já ne, nechápala jsem co je na tom vtipné.
"Kayi, vysvětlím ti to až když se budeme chystat ok?" Usmál se Thomas a dal mi ruku na tu moji. Jeho ruka byla mnohem větší než ta moje, pokryla celou mou ruku.
Kayi? Co to pravě ten čón řekl?

Po tom co se stalo ráno jsme se cítila trapně. Rozhodla jsem se něco udělat. Zahlédla jsem Gallyho s Newtem kteří se o něčem bavili. Cítila jsem že bych možná mohla něco zjistit. Pomalu a potichu jsem kráčela za jednu z malých domečků který postavili placeři. Zaslechla jsem hlas Gallyho jak o něčem mluví.
"Gally dej jim ještě šanci" říká Newt div že se mu neklaní.

Zaposlouchala jsem se do jejich konverzace. V tu chvíli mi někdo položil ruku na ramena a druhou rukou mi zakryl ústa. Ještě že tak dotyčný udělal, jinak bych totiž asi začala křičet na celé kolo.
S vykulenýma očima jsem se otočila. Byl to Thomas. Svěsil hlavu dolů a zachechtal se, podíval se znovu na mě a dodal:
"Bacha, aby ti ty oči nevypadly z důlku" začal se ještě víc smát, až tak že se oběma rukama opřel o kolena, tím pádem jsem už neměla zakrytou pusu a mohla jsem mluvit.
"Ha ha, vtipné... Bacha, aby tě ten tvůj smích nepřešel." Kysele jsem se na něj usmála. Thomas se narovnala a pokračoval...
"Ticho, ať neposereš první část plánu."
Přikývla jsem a šla jsem za Thomasem který mi vysvětloval plán za cesty.

Gally poslal své "poskoky" pro Thomase a Teresu. Ti se bránili ale oba věděli že to nemá smysl. Stála jsem vedle Newta. Porozhlédla jsem se kolem. Minho byl na svém místě. Spíše mě vyděsilo kde je Chuck, nidko nebyl.
"Kde je Chuck?!" Špitla jsem Newtovi do ucha. On se zarazil a porozhlédl se kolem.
Newt změnil výraz, teď byl hodně vyděšený, ale snažil se zachovat klid.
"On příjde" mrkl na mě a propletl mi ruku s tou jeho. Ja jsem vytrhla ruku z jeho sevření.
On se na mě vražedně podíval.

"Nepřijde ti že to přeháníš?"

"Co ne? Po tom co se stalo jsem myslel že jsme spolu" zamračil se

"Ne, to nikdo neřekl. Nejsem moc na dotyky" taky jsem se zamračila

"Ty jsi příšerně náladová. Já ti vyznám lásku, ty mi taky a potom mě takhle odkopneš?!"

"To že jsem náladová vím, ale pokud by jsi mě miloval tak je ti to jedno a překousneš to. A kdy jsem ti vyznala lásku?! A kdo tě odkopává, jenom jsem ti řekla že nejsem na dotyky!"

"Ja to snášel celou dobu, ale už mě to nebaví." Řekl vcelku klidně a rozmáchl rukama kolem sebe

Projela jsem si jazykem zuby.
"Ok" rozhodila jsem ruce kolem sebe a šla jsem pryč od něj.
Zamračil se a zkřížil si ruce na hrudi.

Cítila jsem jak mě probodává pohledem. Ale bylo mi to jedno. Není takový jaký jsem si myslela že je. Neuvěřitelně mě vytočil. Když jsem se zařadila někde mezi hlouček, podívala  se na něj. On se na mě taky podíval. Podle jeho pohledu byl jasně naštvaný. Asi pět sekund jsme se zabíjeli pohledem. Podívala jsem se za sebe.  Už tam konečně stál Chuck. Usmál se na mě a zamával. Já jsem mu to oplatila a zase jsem projela pohledem Newta, on rychle uhnul pohledem, stejně jsem ho přistihla že si mě zase měřil pohledem.

Thomas už šel na akci, respektivě. Začal s našim plánem.