Říkám Co Vím

Žiju!

"Venku zase prší, je zima, takže ani ven nemůžeme." Řeknu se smutkem v hlase i v obličeji.
"Hhhhh, mám nápad." Vyhrkla Amie, chytla mě za zápěstí a přitáhla mě do obýváku. Pískla jsem protoze jsem se lekla když se mě dotkla. Amie začala hrabat mezi cédéčky.
"Co chceš pustit?" Zeptala jsem se protože mi bylo jasné že chce pustit nějaký film.
"Uvidíš" odpověděla Amie s malým úšklebkem.

"Mám to" zvedla radostně ruku s CD nad hlavu a otočila se na mě. Ja se jen usmála. Za mnou na opěradle lezela deka, vzala jsem ji a roztáhla aby nás obě dvě zakryla. Amie strčila CD do přehrávače a já ji rukou naznačila ať si sedne vedle mě, Amie se přikrila dekou a usmála se na mě, její úsměv je nakažliví, takže jsem se usmála na ní taky, opřela si své tváře plné akné do ruk a její modrozelené oči se podívaly na televizi kde už začínal film, její blond vlasy ji začaly padat do obličeje, dla si je za uši a nenechala se rušit mojim pohledem na ni. Hrozně jsem ji ty vlasy záviděla, vzala jsem do dvou prstů pramínek těch svých a otráveně se na ně podívala, byly světle hnědé a trošku do zrzava ale odlesky z televize je udělali extrémně zrzavé.
"Dívej se!" Řekla důrazně Amie a já si přestala prohlížet vlasy a začala jsem věnovat pozornost filmu. První dojem nebyl vůbec dobrý, z televize se ozýval křik a chrochtání prasat, z televize šlo modré a červené světlo, nekdo tam jel výtahem, došlo mi, trošku se mi natáhlo když jsem viděla že chlapec ve výtahu začal zvracet, nemám to ráda, trošku jsem natáhla, Amie se na mě zděšeně podívala.
"Kdyby něco tak tam" Ukázala prstem na stranu pryč od ní, abych na ní můj obsah žaludku omylem nevypustila. Zasmála jsem se,
"Neboj"
Ona se taky uchechtla.
Zpátky jsem se zaměřila na film. Ze kterého vyřazovalo světlo, výtah se otevřel, konečně jsem pořádně viděla do chlapcova obličeje, měl vyděšený výraz, ale byl roztomilý, kolem výtahu stálo několik dalších chlapců. Někdo s hrozně divným obočím přiskočil k klukovi,
"Čau bážo" řekl kluk s divným obočím. Vytáhl chlapce z klece/výtahu a ten se rozběhl. Kolem něho byly obrovské kamenné zdi, utíkal dál a naráz.... Spadl, chtělo se mi smát, ale nechtěla jsem rušit Amie, protože byla docela zahleděná.

Po chvíli se tam objevila postava jménem Alby, něco mu říkal, ja jsem to nevnímala, radši jsem si posílala gify s mojí sousedkou Elis.
"Tak dívej se"
"Jojo" rekla jsem s zafunením, mobil jsem vypla a dále sledovala děj.
Asi jsem toho docela dost promeškala, protože zrovna chlapec- asi ten kluk bude hlavní postava, seděl zády ohni a bavil se s klukem který měl hnědozrzavé vlasy, vypadal příjemně a docela roztomile.
"Jak se ten film jmenuje?"
"Labyrint a tenhle díl se jmenuje Útěk"
Vytáhla jsem mobil a vyhledala přes Google: Labyrint Útěk, rozklikla jsem záložku postavy.
"Hlavně si tam nehledej žádné spoilery"
"Neboj" řekla jsem a dale jsem pokračovala v hledání.
Takže klikla jsem na záložku postavy a vyhledala jsem si oba dva kluky. Amie se mi dívala přes rameno,
"Koho hledáš?"
"Nikoho, jenom se dívám" zalhala jsem, nechtěla jsem ji říkat že se mi líbí.
"Kayo! Nekecej, vidím jaké máš jiskřičky v očích, líbí se ti Thomas?"
Podívala jsem se na ni.
"No... Možná"a usmála jsem se nad jeho fotkou.
"Tak se dívej, to si najdeš potom" mrkla na mě jedním okem a uculila se.

Film se rozvíjel, pořád jsem si nedokázala zapamatovat jméno toho zrzka, ano, Amie jsem řekla že se mi líbí Thomas- to byla ta hlavní postava, což z jedné strany byla pravda, ale i tak jsem si řekla že je to jenom blbý výmysl ktery mi vyklíčil v hlavě.

Film byl napínavý, bohužel nám ho často přerušivaly blesky za okny.
"Sakra, pitomé blesky, ať už ta bouřka skončí, z toho filmu nic nemáme jak se to pořád seká!" Řekla Amie s zlostí v hlasu a já plně souhlasila.
"Zajdu si mezitím na záchod" oznámila jsem Amie. Ta jenom přikývla. Odešla jsem na záchod a při umývání rukou jsem se dívala do zrcadla, když se zablýsklo tak se mi v očích odrazil blesk a moje modrošedozelené oči zazářili. A já se do nich zadívala.
"Kayo?!, Žiješ?!, Neutopila jsi se mi tam?!" Sklonila jsem hlavu smíchem a potom jsem se podívala do stropu a zakřičela: " Neboj, žiju, zatím" slyšela jsem jak Amie prdla pusou smíchy.
Vyšla jsem z koupelny a sedla jsem si zpět na svoje místečko na gauči vedle Amie.