Kolik pravidel ještě zbývá?

29

Dopoledne se kluci jen tak povalovali u televize a koukali na všechno možné.
U oběda, který je nasytil pizzou z mrazáku, se shodli, že by bylo lepší, kdyby čas takto nepromarnili. Ven samozřejmě jít nemohli, jelikož Yoongi by vzbuzoval pozornost okolí. Všechny hry už odehráli a znovu se jim nechtělo.

A tak skončili vleže na Jiminově posteli a povídali si. Každý měl hlavu na jiné straně, pes se uvelebil přibližně uprostřed. Ačkoliv to oba udivovalo, konverzace šla jako hodinky. Dokonce i Suga se rozpovídal, přestože u něj to znamenalo prohodit o dvě tři slova víc.

Čas kupodivu letěl a oni propovídali skoro tři hodiny. Už ani Holly to nebavilo, jen ležet. Až v tu chvíli zavládlo místností ticho.

Jimin ho ale přerušil: „Mohl bys mi ukázat nějaká tvá kouzla?" Zapřel se o loket, aby na kamaráda viděl.

„Chceš?" Yoongi se posadil a Jimin po jeho vzoru učinil taktéž.

„Tak sleduj, záprdku," malinko pohnul ústy v záchvěvu zvýšeného ega. Teď se mohl předvést, aby měl znovu šanci spatřit Chimiho udivená očka, vzhlížející k němu.

Tu a tam se zvedl některý předmět a po vzduchu si to klouzal na jiné místo. Když to Yoongiho omrzelo, nechal prostor, aby se vyplnil mlhou, do které poté sáhl a, jako by vařil z vody, podal Jiminovi bílou cukrovou vatu. Chutnala jako každá jiná, ale byla lepší –⁠ byla z mlhy. Mlha vyprchala stejně rychle, jako se objevila. Anděl natáhl ruku a s několika jiskrami ji nechal vzplát.

„Věříš mi?" podíval se zpříma do malých oček, které nestačily žasnout. Jimin semknul rty, načež pomalu a váhavě kývl.

„Zavři oči a podej mi ruku," řekl hlubokým hlasem Yoongi. Jimin udělal, jak mu bylo řečeno. Chvilku se nic nedělo, ale potom ucítil Yoongiho velkou ruku.

„Můžeš otevřít," zachraptěl anděl. Jimin nevěřil vlastním očím. Jejich spojené ruce hořely, ale oheň nepálil. Skoro jakoby tam ani nebyl. S užaslým vzdechem zvedl mladší jejich paže o trošku výš a zblízka si je prohlížel. I druhou ruku strčil do plamene. Nic.

„Chtěl jsem ti to ukázat už na začátku se svíčkou, ale napsal jsi mi, že nejsi debil," uchechtl se Yoongi. Svou ruku opatrně odtáhl, ale Jiminovu nechal hořet ještě chvilku, než oheň pomalinku uhasl.

„Wooow, umíš ještě něco?" dožadoval se chtivě Chimi. Yoongimu to přišlo nesmírně roztomilé.

„Umím toho ještě dost," pochlubil se Suga a pokračoval v představení.

Pravdou bylo, že mohl Jiminovu ruku nechat vzplanout, aniž by se jí dotkl, ale zaprvé by hrozilo, že se chudák lekne, a zadruhé se ho chtěl dotknout.

Dobře se bavili. Ani se nenadáli a byl zase večer. Oba si tedy dali sprchu, převlékli se do pyžam a usedli za jídelní stůl.

„Proč si vlastně dáváš se mnou zase jen pizzu, když si můžeš zničehonic vyčarovat celou hostinu?" zajímal se Jimin.

„Na to je stejná odpověď, jako proč se sprchuju, když můžu své tělo oprostit od nečistot," udělal Suga pomlku, „andělé upřednostňují reálné věci, protože když něco získáš bez mrknutí oka, stojí to za prd. Nemáš z toho tak dobrý pocit."

„Ajo, to mě nenapadlo," zakousl se Jimin do pokrmu. Všechno, co jeho strážný anděl uměl, ho fascinovalo. Yoongi byl tak úžasný. Chimi k němu vzhlížel.
Každý si po zbytek večeře přemýšlel nad svým a jedli potichu.

Byli už unavení, když odbyla desátá hodina (Jimin chodíval spát brzy a tím pádem i jeho anděl), a rozhodli se jít zalehnout.
Tentokrát si Yoongi nedovolil usnout dřív. Předešlou noc se mu jeho plán nevyvedl a Yoongi chrápal, jen co se dotkl postele.

On už na to totiž přišel. Už věděl, co měl dělat, aby si Jimin vzpomenul. Nebyl si úplně jistý, ale všechno do sebe zapadalo.
Jeho úkolem bylo Jimina obejmout tak, jako to udělal naposledy, když to jeho svěřenec potřeboval nejvíc.

Neusnout mu dalo zatraceně moc práce, ale nakonec Jimin vytuhl první. Ještě chvíli anděl počkal a duševně se na celou akci připravoval. Chimi naštěstí vždycky spával tvrdě. Spal na boku, jakoby také chtěl, aby ho Yoongi objal přesně tak, jako předtím než zapomněl.

Yoongi se nadechl a pomalu se šoupl o malý kousek blíž k cíli. Znovu a znovu se posouval, dokud nebyl dostatečně blízko na to, aby zahájil krok dva.

Opatrně zvedl levou ruku a šnekózním tempem ji dostával do správné polohy. Nervozita by se byla v místnosti dala krájet. Nejjemněji, jak dokázal, ruku přiložil na hubené bříško. Uf, úspěch.

Ne, Jimin se pohnul!

Sakra sakra sakra, křičel na sebe v hlavě Yoongi. Plán B, plán B! Rychle se jakžtakž uvolnil a začal vydechovat, jakoby celou dobu spal. Za takové herecké výkony by jistě dostal Oscara. Chimi se ještě malinko zavrtěl. Yoongi ucítil nejistý dotek na ruce. Za zápěstí mu chlapec přesunul končetinu za svá záda.

Suga v myšlenkách zaklel. Plán C! starší nespokojeně zamručel a pohnul se směrem blíž. Jeho cíl se malinko vzdálil, určitě si nebyl jistý co v takové situaci dělat.

Ozval se nádech, výdech a Jimin se jal snahy znovu usnout, dýchajíc na stěnu, která zčistajasna o půl metru zkrátila mezeru mezi sebou a Jiminem.

Plán D!

„Chimi," zabručel ospale Yoongi. Podle jeho výpočtů měly všechny plány vyjít. Nevyšel ani jeden.

Poslední šance! Plán E! Anděl se nadechl a jedním tahem se na skrčka přilepil a paží si ho na sebe ještě víc namáčkl. Jestli tohle nepomůže, tak už nic.

Chimi si povzdychl. Trošku se zavrtěl, ale více neprotestoval. To nebylo dobré. Neusínal by, kdyby se mu všechno vybavilo. To je v prdeli, říkal si Yoongi. A možná to v prdeli i bylo...

Hello, hello (what?)
Hello, hello (what?)
Tell me what you want right now
Hello, hello (what?)
Hello, hello (what?)
Imma give it to you girl right now

☝To jest vše, co jsem vám chtěla sdělit😂