kapitola 4 - Nový talent

222 18 0
                                    

Na hodinách malování, každý sedí sám před svým plátnem, takže jsem nemusela řešit další výmluvy, proč vedle mě nikdo nechce sedět. Bylo mi hned od začátku jasné, že si tyto hodiny užiju. V učebně byl příjemný chládek a naši třídní (ačkoli ji máme jen na pár předmětů) jsem si velice oblíbila. Na začátek jsme dostali jednoduchý úkol.

„Nakreslete tuhle vázu květinami. Dejte si záležet, ať je tak hladká a bez chybičky, jako tato.“ ukázala třídní na vázu na stole.

Začala jsem kreslit a úplně jsem ztratila pojem o všem kolem mě. Když jsem dokreslila, ostatní už také končili. Byli to krásné výtvory. Bylo až neuvěřitelné, jak na všech byla tatáž dokonalá váza se stejnými květy. Až na jednom. Na tom přímo přede mnou. Moje váza byla prasklá a docela špatně slepená a květiny v ní pomalu vadly. Jak se mi to mohlo stát? Tak lehký úkol, můj 1. úkol, a já ho pokazila.

Chtěla jsem svůj výtvor roztrhat, ale jedním okem jsem zabloudila k originálu. Jenže skutečná váza už nebyla dokonalá, vlastně vypadala přesně jako ta moje. Dívala jsem se po ostatních, ale ti si zřejmě ničeho nevšimli. Najednou jsem ucítila, jak se mi někdo dívá přes rameno.

„Máš talent.“ pochválila mě paní učitelka Riedlová. „Tušila jsem, že letos přijde někdo výjimečný.“  Rozhlédla se po třídě a všechny svolala k mému obrazu.

V okamžiku, kdy se spolužáci podívali na můj výtvor, udivili se a podívali se na skutečnou vázu. Párkrát poplašeně zamrkali a pak se v jejich tvářích objevil údiv. Všichni (a já snad nejvíc) jsme čekali na vysvětlení. Paní učitelka Riedlová nám dala pokyn, ať se vrátíme na svá místa a začala:

„ Myslím, že bych měla začít posláním naší školy, aby to celé bylo srozumitelné i pro nováčky. Naše škola, pojmenovaná po římské bohyni Venuši, vám nemá jen poskytnout to nejlepší vzdělání, ale snaží se rozpoznat váš talent. Jen asi pětina žáků má nějaký talent, a u některých se nemusí ani projevit, proto nemusíte být smutní, jestliže žádný nemáte. To ale není případ tady slečny Beckstrové. Máš mimořádný talent děvče. Mezi nejčastější talenty patří Přesvědčení neboli Debata. Dokážete díky němu přesvědčit lidi o čemkoli, některé méně, jiné víc. Přesně jak to dokázala bohyně Venuše. Jenže vy, slečno, dokážete pravý opak. Pomocí svých kreseb umíte ukázat pravdu. Ještě, jedna připomínka. Nepleťte si za žádnou cenu talenty s kouzly. Je to jako, když si někdo rozumí se zvířaty. Někdy máte pocit, že s nimi opravdu mluví, že je to telepatie, ale jedná se pouze o talent všímat si nepatrných impulzů. Ne všichni si těchto věcí všimnou, ale jde to natrénovat. Jenže ti co roky trénují, se nikdy nevyrovnají těm, co to mají v sobě. Těším se na spoluprácí, slečno Beckstrová.

Myslím ale, že každou chvílí by mělo zvonit. Vymyjte si tedy palety, ukliďte tužky, a výkresy dejte tady na hromadu. Dnešní hodina končí. Nashledanou.“

Šla jsem si pomalu uklidit, ale vše jsem dělala mechanicky, zatímco jsem přemýšlela nad svým štěstím. Nebo prokletím? To se uvidí. Časem.

Ice Blue Eyes - ledově modré očiKde žijí příběhy. Začni objevovat