Poison (FF SB)

12# Tajný ctitel?

Amy
Už je to týden, co mi Sirius vrátil prsten a políbil mě na chodbě. Taky týden od toho, co spolu James a Lily chodí. Překvapivě. Lily se snaží chovat jako by nebyla ten nejšťastnější člověk na světě, ale moc jí to nejde.

Dneska ráno, ale bylo jiné než obvykle. Vzbudilo mě ťukání sovy na okno a Lily byla pryč. Většinou jsme chodily na snídani spolu, určitě je někde s Jamesem, když ani není schopná mi to oznámit. Další nudná sobota.

Otevřela jsem sově okno, ta hodila na moji postel dopis a pak si sedla zpátky na okno. Dala jsem jí pamlsek, pohladila. Spokojeně se na mě podívala a pak odletěla. Hnědé sovy mám nejradši. Protože mě žádná zatím nepokousala. S povzdechem jsem si v pyžamu, které tvořilo šedé tílko a kostkované kraťásky na spaní jsem se posadila na postel.

Dopis byl z na dotek jemného papíru a byl na něm vosk, jako by ho někdo zapečetil. Úhledným písmem na něm bylo napsáno moje jméno. Amy Lupinová.

Páni, kdo mi asi tak může psát. Tohle písmo neznám. Když jsem ho otevřela zavoněla z něj příjemná vůně. Vanilka spojená s mangem? Páni byla jsem úplně očarovaná.

Nedočkavě jsem vytáhla tvrdý papír. Nebyl přeložený, ale za to byl popsaný krásným písmem.

Překrásná Amy,
nevím, jak bych měl začít. Ani, co bych ti chtěl sdělit. Jediné, co vím je, že tě toužila poznat více než kohokoliv jiného. I více než sám sebe. Chtěl bych si v tobě číst a znát každou tvou křivku zpaměti. Snad probudím tvou zvědavost a ty zatoužíš vědět, kdo jsem. Věřím tomu, že ano a že si spolu bez ostychu na plese zatancujeme.
Tvůj Záhadný Milenec

Až když jsem těch pár řádek přečetla, tak jsem si uvědomila, že zadržuji dech. Poprvé za ten týden jsem úplně zapomněla na Siriusův polibek. Ale naštěstí pravděpodobnost, že by něco takového bys mizivá, tak jsem byla nadšená. Zapomenu na něj dřív než stihne něco začít.

S úsměvem jsem se vydala obléci se na snídani, když vešla do pokoje Lily. Se stejným úsměvem jaký jsem měla na tváři já. S povzdechem jsem si uvědomila, že ale nevím kvůli komu se takhle tvářím. Sakra. Přeji si ať už je ten zatracený ples. Snad to není naposledy, co se ozval.

"Jdeme na snídani?" zeptala se mě Lily, hned jak mě zmerčila u skříně. Vytáhla jsem z ní červenočerné kostkované košilové šaty. Snažila jsem se o to, aby mi bylo pohodlně a zároveň jsem vypadala dobře. Vytáhla jsem ještě černé silonky a černé mokasíny. "Kam se chystáš?" zeptala se a já jsem se se škádlivým úsměvem posadila na svojí postel.

"Do knihovny, ale chci vypadat dobře," ušklíbla jsem se a ukázala na dopis. Mezitím, co to Lily četla jsem si stačila jen navléknout silonky.

"Páni," vydechla. "To je tak romantický," zamumlala a já jsem se jen ušklíbla.

"Už chápu," odpověděla. "Ale nevadí, že s námi půjdou Poberti?" zeptala se nejistě. Chápu, že chce být pořád s Jamesem, ale musí u toho být i zbytek skupinky.

"Nechápu, proč by chtěl jít Sirius do knihovny, ale jeho chrápání bych mohla zvládnout."

Lily se jen ušklíbla a obě jsme vykročily na snídani připravené na učení, psaní esejí a podobně.

S povzdechem jsem si uvědomila, že bych neměla být tak nadšená s člověka, který mi napíše pár milých řádků a myslí si, že z něj budu okouzlená.

Což jsem v první chvíli byla, ale teď už tolik nejsem. Chtěla bych se zbavit toho hlodavého pocitu, který mi začal svíjet žaludek. Ale jako by zmizel, když jsem vešla do Velké Síně a můj pohled se střetl se Siriovým. Okamžitě se na mě usmál a pak pokračoval v hovoru s kluky.

No, kdyby mě tajný ctitel zklamal, vím kdo mě půjde utěšit. S Lily jsme kráčeli ke stolu, když mě zastavil Erik. Zatraceně, nechtěla jsem s ním mluvit.

"Ahoj Amy," usmál se na mě a já jsem se na něj nejistě usmála. Nevěděla jsem, jak s ním mám mluvit, protože jsem se mu vyhýbala od toho, co se stalo na začátku roku.

"Ahoj," odpověděla jsem.

"Copak máš dneska v plánu?" zeptal de okamžitě bez dotazů ohledně toho, jak jsem se vyspala a podobně. Hned k věci.

"Budu se učit," odpověděla jsem.

"To bych se mohl přidat," prohlásil sebejistě.

"Promiň," začala jsem pomalu. "Ale Lily už pozvala Jamese a Remus se Siriusem sebrali chtějí přidat. Máme plno."

"Aha, tak já nebudu rušit," zavrčel a odešel.

S hlubokým nádechem jsem se posadila a zaraženě se podívala na svoji snídani. Někdo už mi nandal vafle a jahody. Páni.

"Co chtěl?" zeptala de Lily, která měla na talíři stejnou snídani a k tomu černý čaj. Dala bych si kafe. Silný kafe s hromadou mléka.

"Chtěl se s námi jít učit, tak jsem mu lehce sdělila, že už je nás dost," pokrčila jsem rameny a zakousla jsem se do jahody.