Poison (FF SB)

5# Ať si pro něj přijde sama.

Sirius

Tohle bylo fiasko. Už dva dny se odhodlávám znovu zkusit knihovnu. Protože to moje usnutí tam byla ta nejbolestivější věc, jaká se mi kdy stala. Ještě teď nemůžu hýbat krkem. James se mi vysmál, co jsem dělal v knihovně. Ale Remus mi připadal, jako by to věděl. Jako by něco tušil. Ne, přímo věděl, že mám její prsten.

Ale byli to dva dny a ani jeden z nich se nechoval divně, ani za mnou kvůli tomu nepřišel. I když teď jsem si všiml, jak mě Amy zamyšleně pozoruje. Třeba se jí začínám líbit? Nedivil bych se jí.

Ale co to plácám, jsem jen idiot a jí se líbí Erik... Bože já toho kluka nenávidím.

"Siriusi," přisedl si ke mně Remus. Byli jsme tu jen my dva. James ještě nedorazil a já jsem na něj jen zmateně pohlédl, protože zněl až moc vážně. Nikdy jsme se nebavili vážně.

"Potřebuji, abys mi vrátil ten prsten, co jsi našel," začal Remus a smutně se na mě podíval. Byl jsem vykolejený. Jak o něm věděl?

"Je Amy, viď?" zeptal jsem se podíval se na stůl před sebe. Nijak mě to jídlo nezajímalo. Zajímalo mě to, proč si pro něj nepřišla ona. Co je na něm tak zvláštního?

"Ano, poprosila mě o to," pokračoval. "Siriusi je pro ní vážně důležitý."

"Když je pro ni tak důležitý, tak proč si pro něj nepřišla sama?" zeptal jsem se a on se na mě překvapeně podíval.

"Je to složité, neměl by ses do toho plést," vrhl na mě vražedný pohled. Amy pro něj nikdy nebylo citlivé téma... Ale prsten a Amy... očividně jsem neměl něco zjistit. Něco mělo zůstat tajemstvím. A souviselo to s tím prstenem.

"A přesně to bych rád," usmál jsem se na něj. "Chci se do toho zaplést, jestli ho chce bude si pro něj muset přijít sama."

Asi si nemyslel, že budu takhle tvrdohlavý a že ho odmítnu, protože se tvářil hodně překvapeně. "Siriusi, být tebou, tak si na to, co chceš dát bacha, mohl by ses spálit."

"Chápu, ale stejně můj názor nezměníš. Ať si pro něj přijde sama," usmál jsem se. Jeho výraz vypadal, jako bych měl být sebevrah. Ale úplně jsem nechápal, proč se bojí spíše o mě než o Amy. A ještě ten důraz na to, že bych se mohl spálit.

Nějak jsem to nepobíral. Mělo mi dojít, že to musí nějak souviset, ale pořád jsem nechápal jak. Musím zjistit, co je ten prsten zač... ale tentokrát na to budu muset jít jinak. Třeba mi to Amy řekne sama.

A když se nad tím zamyslím bylo vtipné pozorovat Lily, jak spíše provrtává nenávistným pohledem mě než Jamese. Ale je pravda, že James se poslední dobou choval jako svatoušek.