Poison (FF SB)

7# James?

Lily

Amy vyplašeně vběhla do společenské místnosti a málem mě porazila ve dveřích do ložnic, ze kterých jsem zrovna vycházela. "Promiň," špitla a už byla pryč. Nebude si lhát. Od toho, co se stala ta příhoda, tak se na mě pořád zvláštně dívá. Jako by čekala, kdy ji nazvu zrůdou nebo něčím podobným.

"Evansová," ozval se otravný hlas Pottera ze sedačky. "Dneska ti to opravdu sluší," dořekl, když jsem na něj stočila svůj pohled. Asi si toho nevšiml, ale já jsem s překvapením zjistila, že jsem se začala lehce červenat a usmívat.

Do prdele.

S hlubokým nádechem jsem prostě jen odešla. Asi bylo zvláštní, že jsem na to nijak nereagovala. Většinou jsem měla nějakou peprnou narážku. Ale...

Zatraceně, proč se Black samolibě usmívá. Zrovna, když jsem chtěla odejít on vešel. S tím samolibým úsměvem. Tenhle samolibý úsměve může znamenat jen jedno.

"Cos jí provedl Blacku?" prskla jsem a vytáhla hůlku.

"Klid Evansová, nic jsem jí neudělal," ušklíbl se na mě pořád se tvářil samolibě. Ten parchant. S ledovým klidem jsem mu přiložila hůlku ke krku.

"Lily, copak to děláš?" ozval se za mnou klidný hlas Pottera. Nikdy mě neoslovoval Lily. Zase se mi do tváří vehnala červená. Black si toho všiml a konečně mu z tváře zmizel samolibý úsměv. Teď se na ní objevil spokojený.

Naštvaně jsem do něj strčila a opustila společenku.

"Lily," volal za mnou Potter. Nebo bych mu teď měla říkat James? "Ale no tak."

"Chci být sama, Jamesi," odpověděla jsem. Sakra... moje pusa spíš komunikuje s mými myšlenkami než se mnou. Co se to se mnou děje? Slyšela jsem jak za mnou kroky zrychlili a dotyčný mě chytil za ruku. Samozřejmě, že to byla James Potter.

"Co se děje?" zeptal se něžným hlasem. Už se mi nezdál otravný. Jako by se celý můj život ze sekundy na sekundu změnil. Moje tváře chytali nachový nádech, když jsem se na něj chtěla podívat. Proto jsem držela hlavu skloněnou.

"Nic," odpověděla jsem a snažila se mu vykroutit ze sevření. Ale to asi používám příliš tvrdá slova. Šlo to snadno, protože mi ruku držel lehce, jako by se bál, že se promění v prach. Hned, jak jsem od něj byla pár kroků pryč, tak jsem utekla. Už mě nepronásledoval.

Ale jeho pohled mě v zádech pálil celý týden.

A celý týden se choval hezky. Dokonce mě nepozval na rande. Amy se tvářila zamyšleně a já jsem také pořád o něčem přemýšlela. Nebo bych spíš měla říct o někom. Moc jsme spolu nemluvili, ale celkem často se na Blacka tvářila jako by ho chtěla zabít. Prsten zpátky nezískala. A ani jednu z nás nenapadlo, jak ho k tomu přimět, bez vyzrazení tajemství.

Pokaždé, když James udělala něco hezkého, tak se na mě Black vševědoucně koukal a já nevěděla, kam bych se před jeho pohledem mohla schovat.

"Nezdají se ti poslední dobou divní?" zeptala jsem se u páteční snídaně, když Amy propalovala pohledem Siriuse.

"Koho máš přesně na mysli?" zeptala se a podívala se na mě.

"Jamese a Siriuse," řekla jsem, ale když jsem to dořekla, tak se Amy málem udusila. V tu ránu u nás byl Sirius, který ji sledoval. Amy se na mě podívala pohled, že mě asi zabije.

"Jsi v pořádku?" zeptal se Sirius a podával jí vodu. Zatím co já jsem jen pozvedla odpověď nad svojí narážkou, že se chovají divně.

"Amy?" objevila se u nás najednou Marry s Petrou, které s námi sice sdílely pokoje, ale skoro jsme se nepotkávaly. Měly jsme trošku odlišné rozvržení času a trávily jsme ho na odlišných místech, ale rády jsme si po večerech povídali. "Jsi v pohodě?" zeptala se.

"Jasně," zavrčela naštvaně Amy a odstrčila Blacka.

"Doufám, že pořád platí ten večer?" zeptala se. My s Amy jsme se na sebe překvapeně podívaly. Zapomněly jsme. "Zapomněly jste, co?" zeptala se s úsměvem Petra.

"Tak trochu," odpověděla jsem a nevinně jsem se usmála.

"Amy, vždyť jsi slíbila že zaběhneš pro nějaké víno a tak...," pokračovala Marry.

"Dneska na to vůbec nebudu mít čas...," zamumlala Amy a než stačila říct něco dalšího skočil jí do řeči Sirius.

"Řekněte si, co chcete, já tam zaběhnu," usmál se a všechny jsme na něj překvapeně zíraly pár sekund. To se snaží získat její důvěru, aby mu to řekla? Blacku... jsi chytřejší než jsem si myslela.

"Super," ozvala se najednou Petra a podala mu seznam. Kdy napsala seznam?

Já s Amy jsme pořád překvapeně zíraly na to, co se kolem nás děje. Ale probrala nás Blackova poznámka. "A co kdybyste mě za to pozvaly taky? určitě to bude zábava," usmál se na nás Black a v tu chvíli se Amy probrala.

"Orgie nebudou a ani nebudeme nahé, takže nic pro tebe," odpověděla a aby dodala svým slovům váhu a tím ukončila diskuzi, si nezaujatě nalila pomerančový džus a dělala, že tam Black není. Jen jsem se nad tím ušklíbla a s jablkem v ruce odešla.

"Lily?" ozval se za mnou Jamesův hlas, když jsem vyšla z Velké Síně a chtěla jít na hodinu. Celkem jsem se lekla. "Co kdybychom se zítra prošli kolem jezera? Má být ještě hezky," zeptal se nejistě a já jsem se zase musela začít lehce červenat. Byl tak roztomilý.

"Klidně, tak zítra v devět ve společence," odpověděla jsem a vydala se do třídy. Bože, byla jsem červená až na prdeli. To musí přestat. Musím se přestat červenat při každém setkání s ním.

Tohle bude rozhodně zajímavý víkend.