20# Další dopis i s překvapením

661 43 6
                                    

Amy

Uběhlo pár týdnů od toho, co jsme byli v Prasinkách a já se těšila na Předvánoční ples, co se měl konat příští týden. Black se choval slušně, i když se mě pokaždé pokoušel nějak dotknout nebo se na mě usmál. Bylo to zvláštní a já jsem si připadala jako panenka, o kterou se chce starat. 

Lily byla pořád nadšená ze svého vztahu s Jamesem a já jsem z toho začínala chytat cukrovku. Doopravdy, myslím, že nedokážu ani pozřít sladkosti, jak moc to mezi nimi je sladké. 

S povzdechem jsem přetočila stránku knížky, na kterou jsem se stejně nedokázala soustředit, protože mě neustále pronásledovali ty jeho oči. Lily s Jamesem seděli na gauči na proti mě a já jsem se rozvalovala na tom druhém gauči ve společenské místnosti. Neměla jsem v plánu nějak se hýbat. 

Jenže ke mně přiletěla sova a hodila mi na břicho dopis s krabičkou, ve stejnou chvíli, kdy mi Sirius zvedl nohy, aby si mohl sednout a já si přes něj měla nohy přehodit. "Hej," řekla jsem a sundala mu je z nohou a normálně se posadila. Zatraceně, ať se na mě nedívá.

"Stále nevrlá?" zeptal se mě s úsměvem.

"Stále otravný?" opáčila jsem a chtěla jsem otevřít krabičku, kterou jsem dostala, ale Black se nad mě naklonil a chtěl se podívat, co tam mám. Takže jsem si stoupla a odešla do pokoje. Lily se za mnou stále překvapeně dívala, ale já jsem ji ignorovala.

Rychle jsem došla do pokoje a otevřela krabičku. Byl tam ten náhrdelník, který se mi v Prasinkách hrozně líbil. Vlna vzteku mě zavalila a já jsem se málem vydala okamžitě Blackovi na hlavu, ale rozhodla jsem se, že si ještě přečtu přiložený dopis. 

Nádherná Amy,

nedokážu ani slovy říct, jak moc se těším na ples a spatřím tě v šatech. Až si zatancujeme a nebudeme vnímat nic jiného. Doufám, že tě můj dárek potěší a nebude nevhodný. Přál bych si, abys ho nosila i ke školní uniformě. Zahřeje mě u srdce, když to uvidím. 

Tvůj Záhadný Milenec

Zvedla jsem se a šla do společenky. Byla jsem rozhodnutá zjistit, jestli je to Black nebo není. Vešla jsem do společenky jako ztělesněná pomsta a vzala jsem Blackovu tašku, kterou měl položenou pod sebou na gauči, na kterém se teď rozvaloval jako já před chvilkou. Nestačil ani říct Hej, ani se zvednout a já v ruce držela jeho písmem popsaný pergamen. Byl to on. Do očí se mi nahnali slzy a jako by se svět ve společence zastavil.

"BASTARDE," zakřičela jsem na něj hodila mu tašku, zmuchala dopis také ho po něm hodila a když jsem chtěla po něm hodit náhrdelník objal mě. 

"Nech si to vysvětlit," začal, ale já jsem se mu okamžitě vytrhla. Tohle mi doopravdy ublížilo. 

"Přestaň, nech mě být. Nestačí ti, že mě otravuješ normálně, musíš ze sebe dělat i tajného ctitele?" zavrčela jsem naštvaně. Náhrdelník jsem mu vtiskla do ruky a s tím, že jsem si otírala slzy jsem šla do pokoje. Lily mě následovala. 

Poison (FF SB)Kde žijí příběhy. Začni objevovat