In Love With Winter Soldier

'Překvapení'

21.9. 9:30 Základna Avengers

Nat a Wanda už byly u mě v pokoji a nevěděli co se děje a proč je ti i Bucky. Mám takový dojem, že se cítili trapně kvůli tomu ránu.

,,takže holky, my víme o vás a vy o nás. Tak nás napadlo žeee vy nikomu o nás neřeknete a my o vás taky ne" zazubila jsem se a obě vykulili oči.

,, Ty jsi mu to řekla! " obě najednou vykřikli.

,, noo joo a proč ne, já mu věřím." Nat si povzdechla a Wanda sklopila hlavu.

,, nechtěli jsme aby jsi se to dozvěděla takhle. Chtěli jsme ti to říct " jen jsem se na ně usmála.

,, holky v pohodě. Pokud berete tu dohodu" nahodila jsem úšklebek a Bucky se tomu uchechtnul.

,, bereme! " vykřikli a Wanda nastavila ruku Buckymu a Nat mě na potvrzení naší dohody. Všichni jsme si podali ruce a chvilku si ještě povídali jak se co stalo.

,, no tak my půjdeme" řekla Natasha a táhla Wandu pryč.

,, tak dobře. Ahooj" i s Buckym jsme je pozdravili na rozloučenou a oni odešli.
,, noo a co vy pane Barnesi? Jdete také pryč nebo zůstáváte? " řekla jsem laškovně a sedla si obkročmo na Buckyho sedícího na posteli.

,, myslím že se ještě chvilinku zdržím" hned co to dořekl mi dal malou pusu.

,, Friday, zamkni prosím dveře" odpověď byla okamžitá.

,, jistě slečno Carol " Věděla jsem že by mohl kdokoliv přijít, tak jsem radši Friday poprosila aby zamkla dveře. Přece jenom nechceme aby to někdo věděl. Tedy já. Jak to má vlastně Bucky?

,, hele Bucky jak to máš vlastně ty? Chceš aby o nás věděli ostatní?" nahodil zamýšlenej pohled.

,, myslím že je moudré to na ně teď hned nevybalit. Počkáme a uvidíme, dáme nějakej náznak a třeba na to přijdou sami. Doufám že budeš semnou šťastná a že mě tvůj táta nezabije. Tobě nevadí ten věkový rozestup?" usmál se a chytl mě za boky pevněji.

,, věk je jenom číslo" dořekla jsem to a hned na to jsem ho políbila. Posunul ruce na můj zadek a pevně ho zmáčkl.
Aaaaah musím mu to říct i když se to teď nehodí.

,, hele Bucky musím ti něco říct" zašeptala jsem do polibku. Odpovědí mi bylo nesouhlasné zamručení. Podíval se mi do očí. Nadechla jsem se a spusustila.

,, víš, zítra je 22.9. aaaa mně bude osmnáct " když jsem to dořekla a odklonila pohled jinam.

,, cože proč mi to říkáš až teď, nestihnu nic přichystat" řekl naoko uraženě.

,, nemám ráda když mi někdo něco dává a když jsem středem pozornosti,a teď to víš jen ty a táta. Tak prosím to někde moc nerozhlašuj" mírně se usmál.

,, neboj budu mlčet. Jen pod jednou podmínkou " řekl a laškovně se usmál.

,, pod jakou podmínkou?" nevěděla jsem o čem to mluví.

,, že si uděláme malou oslavu jen pro sebe " řekl a mrkl na mě jedním okem.

,, to by bylo super ale teď musíme vymyslet co budeme dělat je 11 dopoledne"

,,tak to by jsme si mohli něco uvařit nebo objednat k obědu. Zalezeme si do pokoje a budeme se dívat na filmy."

,,teda Jamesi, tobě to dneska myslí. Objednáme si čínu a mohli by jsme pozvat i holky"

,, dobrej nápad, jdu to objednat a ty pro ně nějak nenápadně dojdi. Ostatní jsou stejně na misi. " trochu mě mrzí že táta má tolik práce a netráví se mnou moc času. No, skoro žádnej. Ale teď mám super kamarády a svou druhou polovičku takže se mi to všechno vynahrazuje. Došla jsem pro holky a zeptala se jich jestli půjdou a obě kývli.
Došli jsme ke mně a tam Bucky už chystal postel a filmy.

,, tak čína tu bude za chvilku a filmy jsem vybral Kong ostrov lebek, Need for speed a ještě Rychle a zběsile. *cincink* Čína už je tady tak já jdu pro ní " kývla jsem a s holkama jsem si sedli na postel a povídali si. Bucky přišel s čínou a pustili jsme filmy. Celý den jsme koukali na ty filmy. Snědli několik balíčků chipsů, sušenek a zmrzlinu. Povídali jsme si, smáli se, vyprávěli a já věděla že nemůžu být šťastnější.

Okolo desáté večer holky už odešly. Tak jsme s Buckym jen leželi v posteli v objetí.

,, nevadilo ti být tady takhle jen s holkama?" zeptala jsem se potichu a obrátila se čelem k němu.

,, byla jsi tu ty takže ne. Nikdy jsem se necítil tak dobře jako s tebou." řekl a dal mi pusu na čelo. Je sladkeeej. Byla teprve deset takže jsme si pustili ještě jeden film. Hvězdy nám nepřáli. Na konci mě musel Bucky utěšovat a objímat protože to bylo dojemné.

,, pamatuješ jak když jsem tě viděl poprvé řekl jsem 'řekl bych že hezké překvapení'? " zapřemýšlela jsem.

,, noo jo pamatuju proč se ptáš?"

,, mohlo by to být takové naše navždy " zasmála jsem se.

,, to by mohlo. Překvapení." Bucky se musel uchechtnout na tím jak zvláštně to zní.

,, překvapení " řekl a dal mi pusu do vlasů.

,, dobrou noc "

,, dobrou zlato" vypli jsme televizi. Oba jsme se zachumlali do peřiny a spokojeně v objetí toho druhého usnuli.

×

Hehe, další kapitola na světě 😅😅doufám že se líbila.

×

Co se týče toho 'překvapení' tak já bych to v životě nepoužila. Jako neříkám zní to hezky ale ne všechno je navždy.

×

Už se těším na The Falcon and the Winter Soldier 😍😍🥰

×

Mějte se krásně 🖤

×

879 slov