Pravá láska

1.Kapitola

Uběhla už dlouhá doba od války a nastaly letní prázdniny. Severus neváhal a asi už po dvou týdnech co válka pominula, rozhodl se vzít si Arial. A to se taky stalo. Oba se vrátili na sídlo Prince Lloydů kde se rozhodli že budou společně žít a vychovávat tak své budoucí dítě. Arial se akorát včera večer rozhodla nad tou nabídkou práce v Bradavicích. Mluvila o tom už i ze Severusem. Souhlasila a on byl rád že bude i s ní během celého školního roku. 

I když to byl práce asi jen tak na rok. Protože stejně potom musí jít na mateřskou. I když skřítci slíbili že se o jejich dítě klidně postarají, přesto se Arial rozhodla že tu mateřskou vezme. Jen však na dva roky. Severus poslední dobou býval často pryč protože ho pravidelně volali na ministerstvo. Stále díky té jeho minulosti. Pořád se ještě důkladně vyšetřují veškeří Smrtijedi a rozhodují jestli patří do Azkabanu nebo ne. 

"Jen to zbytečně protahují, pokaždé když tam jsem se mě ptají skoro na jedno a to samé, jako třeba kdy jsem se narodil, jméno, proč jsem se stal Smrtijedem a podobně, unavuje mě to dokola opakovat" stěžoval si Severus který ležel u Arial v klíně se zavřenýma očima. "Nebude to už dlouho trvat musíš to nějakou dobu ještě vydržet" Severus si povzdechl a přiložil si ledový obklad na čelo. Bolela ho hlava. On říkal že to má z těch proradných ministrů ale Arial tvrdí uplně něco jiného. 

Spíš že to má z té pálenky kterou si dává každý den. Tuhle se nedávno tak moc opil že ani nevěděl kdo je, Arial ho musela nasměrovat i do postele. Sám by to nezvládl. A když mu to pak ráno řekla nechtěl jí věřit a říkal že byl až moc přepřacovaný. Vzhledem k tomu že ho to ráno bolela moc hlava nebyl schopný si vymyslet něco lepšího. 

"Oni mě jednou zabijou" zasténal. Arial se jen posumála. "Přeháníš" "Nepřeháním" bránil se Severus. "Zabiješ se jedině ty sám tou svoji pálenkou" Severus bolestně zavřel oči. "Na stupnici od jedné do deseti jak moc tě to bolí?" zeptala se ho Arial. "Čtyřicet" Arial jen převrátila oči. "Faj n tak pojď vstávěj, měl by sis lehnout" pobídla ho Arial.

"Taky že lěžím" zazubil se Severus a pevně se k ní přitulil. "Myslím tím postel" Severus pobaveně zafuněl. "Npotřebuji postel" zašeptal. "To si jen myslíš jdeme" Severus ale nehodlal jen tak vstát. "Pod podmínkou že půjdeš semnou" navrhl. Arial jeho návrh zvážila. "Nevydírej" naklonila se k němu. On se na ni podíval a políbil. "Zlato to je čistý obchod nic víc" Arial ho zase kousla do rtu tak jak to velmi často dělala. Ale silněji než kdy předtím. 

"Au" sykl. "To tě nemohlo bolet" usmála se a prohrábla vlasy. "Ale bolelo moc" zakňoural dětinsky. "Tak to promiň" Severus chvíli něco zvažoval. "Prominu když teď půjdeš do té postele semnou je to další obchod" Arial si povzdechla. "Mám na výběr snad?" Severus jí pohladil po  vlasech. "Nemáš" Pak vstal a jakmile stál oběma nohama na zemi tak ho ta hlava strašně rozbolela až málem spadl na zem ale Arial ho stihla zachtit. 

"V pohodě?" Severus se rychle napřímil a dělal že se nic nestalo. "Jistě že" Pak jí chytl za ruku a šli spolu do postele. Arial čekala až usne. Netrvalo to příliš dlouho a krátce po něm usnula i Arial. Netrvalo dlouho a konec prázdnin se blížil. Arial čekala na Severuse v čekárně na ministerstvu. Dneska měli oficiálně prohlásit že Severus je nevinný a to se taky stalo. "Teď už máš pokoj konečně" řekla a objala ho kolem pasu. 

"Jo a to jsem trpěl celé prázdniny" "Chudáčku" žduchla do něho. "Copak?" zeptal se škádlivě. "Nic, zítra je začátek nového školního roku" připoměla mu Arial. "Zítra porpvé budeš v Bradavicích na místě učitele" Arial tiše kývla. "Bojíš se?" Arial mu něvěnovala pohled a dále se dívala na cestu v parku ve kterém se právě nacházeli. V parku v Londýně. 

"Ne sám si říkal že není čeho" Severus se usmál. "To je pravda chtěl jsem se jen ujistit že sis má slova vzala k srdci" zažertoval. "Po tom co jsem měla před válkou Havraspár už trochu vím jak na to" "To je jedině dobře, zvládla si Havraspár tak zvládneš všechno" 

"Ale nebyli na tom tak zle docela" Severus si odkašlal. "Ale ani ne zrovna dobře a to ci s nima udělala ty za tak krátkou dobu všechny fascinovalo, hlavně mě tohle se nepodařilo ani mě" Arial ho objala kolem pasu víc. "Díky" řekla tiše a šli dál. 

Ráno nastal ten den kdy se po prázdninách vracela do Bradavic společně ze Severusem. Nebylo to až tak zvláštní, Rozdíl byl jen v tom že místo uniformy šla v civilu. V klasických černých džínech a triku a taky měla volnou černou mikinu. Která spíše připomínala plášť. Měla ho těsně  nad kolena. Teď byla nová změna v zákoně. Nejen ředitel ale teké i profesoři dostali možnost se v Bradavicích přemisťovat. 

Podle Severuse to bylo obrovský krok vpřed protože to bylo stašně moc snažší než to bylo dřív. Oba současně dorazili brzy ráno do Bradavic. Studenti ještě nedorazili. Skoro až tak na večer. Oficiální vyučování totži mělo začít od zítřka, tak to řekla McGonagallová. Nebo teď už spíše jen Minerva. Provedla ji celým hradem a místnostmi do kterých měla ještě jako studentka vstup odpeřený. Bylo to úžasné. Teď měla pocit že má navrh. 

"Tady bude tvá pracovna" ukázala ji Minerva na dveře. "Jak jistě víš tady byl profesor Křiklan ale když odešel je pracovna tvoje chápu že sis myslela že budeš ze Severusem ale to nemohu udělat už jen kvůli studentům, kdepak každý profesor tady má svůj kabinet" ujasnila to Minerva. "V pořádku chápu to a děkuji" usmála se Arial. 

Minerva se usmála a kývla. "Tady máš ještě nějaké knihy na zítřek a taky ještě rozrh hodin" Arial si ho prohlédla. "Nečekala jsem že to bude tak málo hodin" Minerva jen souhlasně něco zamumlala. "Hodin je teď míň díky tomu že válka dávno sknočila ale i přesto je Obrana proti černé magii důležitá" Arial chápavě kývla. 

"Teď tě nechám aby sis mohla udělat na zítřek přípravu, kdyby ti něco nebylo jasné tak přijď za mnou a nebo máš svého manžela který ti jistě pomůže" usmála se Minerva. "To mám takže ještě jednou moc děkuju Minervo" Minerva se usmála a pak odešla pryč a Arial se pustila na zítřejší hodinu která byla hned kolem deváté ráno.