Pravá láska

11.Kapitola

"Já to hned tušila, Arial on není pro tebe máte spolu dítě a teď budete mít druhé a on nemá zájem" Arial se jí vytrhla z objetí. "To není pravda, musí být důvod proč se neozývá" "Jistě že je, je stejný jako většina ostatních, udělal ti dítě a nemá zájem" "Chceš říct že mě nechal?" vztekla se Arial. "Víš jak moc miluje Alexe?" Cara jí pohladila po vlasech. "Tak moc ho miluje že se ti neozve Arial? Já ti to říkala, vzali jste se moc brzy chodili jste spolu sotva jen několik měsíců, navíc to byl tvůj profesor a hlavně to je Snape" 

"Já vím že jsme se vzali moc brzo ale milovali jsme se" bránila se Arial. "Rozvedla ses s ním Arial, dala si mu najevo že ho nemiluješ, tak proč teď brečíš kvůli někomu jako je on?" Cara se pak zarazila a podívala se vážně na Arial které tekly slzy. "Řekni mi pravdu Arial, ty ho pořád miluješ že je to tak?"

Arial jí na to po chvíli kývla. "Nikdy jsem ho nepřestala milovat, jen jsem byla na něho naštvaná a myslela jsem si že ho nemiluju ale jen jsem si to myslela" Cara jí znovu objala. "Něco mi slib Arial, nikdy se k němu nevrátíš" Arial se na ni zaraženě podívala. "Cože?" "Neřekneš mu že s ním čekáš další dítě, necháš ho na pokoj, najdu ti někoho lepšího, tobě nového manžela a Alexovi nového tátu" 

Arial nevěřila vlastním uším. "Caro to myslíš vážně?" "Ty mlč Roberte! A Arial chci to jen pro tvé dobro" Arial vstala. "Ne já nechci nikoho jiného, já se chci vrátit k němu!" "Arial copak to nechápeš? Nechal tě on si tě nezaslouží" Arial si utřela slzy. "Ne tomu nevěřím! To není pravda" řekla a pak se rozběhla po schodech nahoru. Práskla dveřmi od pokoje a cestou kopla do krabicové bedny. Alex se rozbrečel protože se lekl. Arial se zklidnila a objala ho. "Promiň zlato mrzí mě to promiň" 

"T-tata" "Ne zlatíčko táta tady není" To Alexe moc neuklidnilo a tak brečel dál. Arial ho dále utěšovala. O pár měsíců později už Arial byla v pátém měsíci. Bývala dost často unavená. Ze Severusem ztratila úplný kontakt. Čekala že jí dá vědět aspoň McGonagallová ale nestalo se tak. Seděla v autě s tetou samozřejmě že zase pršelo jako vždy, akorát jela na další ultrazvuk. Alex spal vzadu v sedačce. "Na vem si to" podala ji Cara najednou malou lahvičku s pleťovou tekutinou. 

"To je korektor na zakrytí kruhů pod očima" Arial jen převrátila oči. "Vím co to je nemusíš mi to říkat, nech si to nepotřebuju žádný korektor" odsekla a otočila se k oknu. Kapky deště silně bušili do skla. Stáli v koloně. "Arial jsi vyčerpaná měla by ses prospat jak se vrátíme, tvému dítěti to neprospívá" "Vždyť spím skoro každý den teto" zívla Arial. "Spíš brečíš skoro furt i ze spaní Arial a dokonce i teď máš zase skleněné oči" Arial jen vztekle zavrčela ale hlas se jí zoufale zlomil. 

"Přestaň už na něho myslet Arial Snape je Snape" "Ať je co chce mě nepřinutíš milovat někoho jiného" konečně se auto dalo zase do pohybu. "Arial on ani neví že jsi těhotná, kdy si vzal Alexe k sobě naposledy? Nebo kdy se to ozval?....Zkrátka dneska k nám má přijít návštěva a chci aby jsi tam byla Arial a bez odmlouvání rozuměla jsi?" Arial jen na ni vrhla krátký nepříjemný pohled a pak se otočila zase k oknu a sledovala cestu za oknem, utírala si slzy které jí ztékaly. 

Auto zastavilo na malém parkovišti v areálu nemocnice před budovou v minotvé barvě. Arial si odepla pás. "Mám jít s tebou?" nabídla se  Cara. "Ne budu hned zpátky počkej tady s Alexm když spí" Cara souhlasila a Arial otevřela dveře a rychle přeběhla do budovy. Posadila se do čekárny mezi ostatní. Nečekala ani dlouho a s čekárny vyšla sestřička. "Slečno Cristenová" kývla na ni mile. Arial vstala a neochotně vešla do ordinace. 

Za počítačem u okna seděl doktor. "Výborně slečno Cristenová tak jste tady na kontrole, od minula to už znáte lehněte si na lehátko a vyhrňte si triko ano?" ukázala doktor na místo kam si Arial lehla. Po chvíli u ní byl doktor a natřel jí břicho průhledným gelem. Potom vzal takzvanou ultrazvukovou špachtli a projížděl jí tím po celém vystouplém břiše. Na monitoru se už cosi ukazovalo.

Doktor se pečlivě zaměřil na monitor zblízka a nespouštěl z něj zrak. "Děje se něco?" zeptala se nervózně Arial. Doktor chvíli mlčel a stále se díval na obrazovku. Až po chvíli jí odpověděl. "Ne vše je v pořádku ale...ehm.....ano už vím o co jde.....gratuluji vám máte dvojčata myslím že ude možné určit i pohlaví ovšem chcete-li ho znát" Arial překvapeně zamrkala. "Cože? Jsou to dvojčata?!" málem jí zaskočilo když tu větu řekla nahlas.

Doktor se na ni usmál. "Ano chcete znát pohlaví?" Arial chvíli se snažila rozdýchávat tu novou informaci. "Je vám dobře?" zeptal se jí doktor. "Ano je mi skvěle, myslím že nepotřebuji znát pohlaví" zakoktala. Doktor se zase usmál. "Tak dobře tedy" Oddělal špachtli a zasedl si zpátky za svůj počítač. Sestřička jí setřela gel a Arial se zase postavila na nohy. Doktor mezitím potvrdil na průkazce že byla na kontrole. "Tak tady to máte uvidíme se zase až za měsíc vše je zatím v pořádku tak jak má být, plod je dočista zdravý" 

Arial byla ale úplně mimo. Snažila se ale mu aspoň smysluplně odpovědět na nějaké věci co jí říkal a pak beze slova odešla z ordinace. Ulevilo se jí když se blížila ke vchodu. Déšť ještě neustal. Arial si sedla do auta a chvíli mlčela a dívala se před sebe. "Tak je něco nového?" zeptala se Cara. Arial se na ni nechápavě podívala. "Arial tak co ses dozvěděla? Stalo se něco?" Arial se nadechla  a pomalu si zapnula pás. "Jsou to dvojčata" dostala ze sebe nakonec.