Pravá láska

2.Kapitola

Ten den se ze Severusem ještě nesetkala. Nejspíš oba měli stejnou práci. Až večer. Všichni se scházeli v jídelně. Arial se sešla s dalšími profesory před jídelnou než do ní měli začít vstupovat studenti. V dálce zahlédla jak jde Severus. Ostatní profesoři už šli do jídelny ale Arial počkala na Severuse. "Ahoj" řekl jemně a vzal ji a ruku když k ní přišel. "Ahoj jak bylo dneska?" zeptala se ho když pak spolu vcházeli do jídelny. 

"Jako každý den když se připravuju na další školní rok ale těšil jsem se až tě uvidím" Arial se usmála a šla dál. "Já taky" Když byli před dřevěným stolem posadili se na pravou stranu vedle sebe. Mezitím do jídelny vstupovali studenti z různých ročníků. Bylo to zvláštní vidět tohle všechno akorát odsud. Ještě nedávno seděla tam u toho stolu na pravé straně. Severus chladně projížděl ostatní studenty kteří si posedávali ke stolům a bavili se. 

"Tak jaké to je?" zeptal se skrz zuby. "Je to strašně divné" přiznala se Arial. "Znám ten pocti ale ani ne po týdnu si zvykneš" usmál se nenápadně.  "Jí vím že jo" Severus se na ni pak otočil a svůj chladný výraz si udržoval. "Už víš kdy budeš mít hodiny?" Arial jen kývla a zatvářila se úplně stejně jako on. "Není jich tak moc ale zítra začínám už od devíti" Severus kývl a zase odvrátil od ní zrak. "Jsem zvědavý jaké bude naše dítě Ari" Arial se na něho podívala.

"Určitě chytré" Severus se pyšně usmál. "Už se těším" Arial mu stiskla jemně pod stolem ruku a on jí stisk oplatil. Jako první začalo zařazování prváků do kolejí. Minerva předstoupila před ně a uvítala tady všechny. Arial si vzpomněla jak tam dole na jejich místě stála ona a čekala až jí zařadí do koleje. Vždycky toužila po Zmijozelu. Už od mala to měla v krvi. Odjakživa uměla vzdorovat, porušovat pravidla a vždycky byla bojechtivá. Ve Zmijozelu našla pravou rodinu kterou nae vše milovala. 

"Doufám že naše dítě bude taky ve Zmijozelu jako my dva koneckonců je to přece jen velká pravděpodobnost" Severus se dneska po dlouhé době zase jaksi rozmluvil. Tak moc si přál aby už mohl vidět svého potomka jak tam na tom místě stojí taky. "Na to bych asi moc nespoléhala i kdyby tvoje a moje rodina po celá staletí chodila do Zmijozelu, neznamená že naše dítě tam skončí taky" "Ty by sis to nepřála snad?" Namítl tiše Severus a dál sledoval prváky kteří si ho všimli a někteří začali couvat. 

"Já nevím bylo by to asi fajn" pokrčila rameny Arial. Upřímně jí nezáleželo tak moc na tom kde její dítě bude. "Nevím proč ale jsem pevně přesvědčený že z něj bude dobrý čaroděj" Arial se nevyhnula jemnému úsměvu. "To zaručeně bude" Severus jí stiskl víc ruku a dál se díval jak Moudrý klobouk zařazuje prváky. 

Po celkové večeři se Arial ze Severusem po večerce procházeli hradem. Noc byla krásná a na nebi bylo mnoho hvězd. "Je fajn být takhle venku i když večerka skončila a nemuset se bát že mě někdo chytne, protože za ty roky mě to stačilo víc než dost" Severus se ji objal zezadu a společně sledovali z okna noční oblohu. "Jo aspoň nemusím strhávat Zmijozelu body" Arial se o něho mírně opřela. "Dnes už jsou tady na tohle jiní, ještě si toho strhávání užiješ neboj se" ujistila ho Arial. 

"Jsem zvědav jestli ten náš potomek bude stejný rebel jako ty, pokud ano mám se na co těšit to ho asi neuhlídám" zažertoval. "Jenže na něho budeme dva víš" Severus se usmál. "bude to stačit?" "Stoprocentně" "Budu ti věřit" Oba se pak odmlčeli a sledovali noční oblohu. Po nějaké době šli oba spát k Severusovi do jeho kabinetu kde naposledy byla jako studentka v minulém školním roce. 

Oba usnuli. Arial se vzbudila nad ránem ale bylo ještě brzo. Vstala, dala Severusovi jemnou pusu a pak se vrátila k sobě do pracovny, musela si nachystat věci na dnešní hodinu. Samozřejmě měla mít, první, třetí a šestý ročník. Pročetla si ještě pár knih a protože by už neusnula tak se převlékla do černých věcí a byla připravená každou chvíli vykročit směrem do třídy. 

Nastal čas . Nejdřív šla jako všichni do jídelny a potom se chystala do třídy. Přišla o dvě minuty schválně do třídy. Prváci seděli poslušně v lavicích a oči zvědavě upírali na ni. "Všechny vás tady do jednoho vítám, jsem Arial Snapeová a budu vás po celý rok učit Obranu proti černé magii, během mých hodin budu chtít po vás veškerou vaši pozornost, protože tento předmět je třeba brát vážně a dávat u něj naprostý pozor, nechci vidět v žádném případě že se spolu bavíte" 

Všichni si vyměnili vystrašené pohledy. Řekla to úplně stejně jako Severus. Ale vzbudila respekt což je hlavní věc o kterou jí jde, všichni se ani nehnuli a tak začala nejdříve se základní teorii. Později hodina skončila a dopadla celkem dobře. Víc než by možná čekala. Spokojeně odcházela rychle ze třídy do svého kabinetu a chystala se na další ročníky. Začalo jí to docela bavit ale ještě se to může kdykoliv změnit. Nechce nic zakřiknout.