7.Kapitola

138 10 0
                                    

Nastal večer. "Tak jak jsi dopadla" zeptal se Severus a dal Alexe dolů z ruk. Ten se posadil na zem k jeho nohám a chytl se jeho levé nohy. Tím tatínka donutil aby zůstal stát na místě. Severus jen pobaveně převrátil oči a vzal si Alexe zpět na ruky. "Musím jít Minerva tam nemá koho dát a ty bys nezvládl lektvary a obranu proti černí magii" Severus si odfrkl. "Jseš si tím tak jistá?" Arial převrátila oči. "Severusi jsem protože je toho  moc, budu mít možnost vzít Alexe s sebou a Minerva mi mi změnila hodiny v tu dobu kdy já budu učit budeš mít přestávku" 

Severus chápavě přikývl. "Jasně takže budu mít Alexe na starosti já" Arial jen kývla přiškrceně na souhlas. "Bude to dost zajímavé" řekla a napila se vody. Severus  s ní souhlasil. Znovu dal Alexe dolů na zem a objal Arial kolem pasu. "Aspoň Alex uvidí svou budoucí školu" Arial se usmála a taky ho objala kolem pasu. "Zvládneme to" řekla a kousla ho do rtu. "Nepochybně" řekl a kousl ji silněji než čekala. Ale nebolelo to. 

Následující den ráno Arial vzbudila brzo Alexe a ten ospale na ni zamžoural. Arial ho vzala z postýlky Sešla dolů. Severus i ona byli už nachystaní. Jakmile Arial připravila Alexe na cestu oba vyrazili. Doletěli do Bradavic. Šli chodbou každý do svého kabinetu. "Měli bychom si sehnat auto" navrhl Severus cestou. Arial přikývla. "Ty ses bavila s Weasleym snad ne? Mohla by ses třeba Ronalda zeptat, pokud vím Arthur něco takového vymýšlel jednou, podle toho jakým stylem  Potter  a Weasley doletěli do Bradavic" Arial se zasmála. "Nikdy jsme se moc nebavili ale asi máš pravdu zkusit bych to mohla"

"A víš kde je?" zeptal se. "Jo vím co jsem zaslechla je společně s Harrym u bistrozorů a to pro mě nebude problém ho najít dneska když to stihnu tak mu dám vědět" Severus chytl Arial kolem pasu. "Dobře docela byl dobrý nápad že Arthur začal obchodovat právě s autama" "Jo nebýt války asi by se to nestalo" "V tomto případě nesouhlasím lásko kdyby Arthur nebyl takový blázen do mudlů tak by se to nestalo" 

"Řekla bych že tohle je jeden z důvodů" "Asi jo" uznal nakonec Severus. "Tak už půjdu uvidíme se za dvě hodiny" oznámila mu. "Bezpochyby" řekl a políbil ji. Alexovi dal pusu na tvář a pak se rozešli. Arial zavřela dveře do kabinetu a posadila Alexe na židli. Alex se zvědavě rozhlížel kolem sebe. "Je to něco nového pro tebe zlato já vím" usmála se na něho a pohladila ho po vlasech. Potom mu podala nějaké plyšáky a vyčarovala na zem sametový koberec kam ho dala aby si tam hrál. Pak si sedla za stůl a připravovala se na hodinu.

Den ubíhal poměrně rychle. Střídali si ze Severusem Alexe a všechno skvěle fungovalo. Taky se za ní přišlo podívat několik dalších učitelů. Všichni z Alexe byli nadšení, taky uznali že je to celý Severus. A byla to pravda. Byl mu tolik moc podobný. Byl večer a Arial položila Alexe do postele v kabinetu. Už si na jednu stranu přála aby mohl chodit aspoň do školky ale to nějakou dobu ještě potrvá. Je mu teprve jen rok. Zatím to musí nějak snést. Arial doufala že Remus se bude moct za chvíli vrátit. 

Pak si ještě vzpomněla že chtěla napsat Ronovi. Sedla si za stůl a napsala mu krátký dopis ve kterém ho poprosila o možnost získání auta, velmi by se to hodilo. Od Severuse to nebyl špatný nápad. Dopis dala hnědé sově která vylétla oknem ven do tmy. Alex už dávno usnul a Severus přišel ještě na chvilku za ní. Oba si ještě povídali a pak Severus odešel zpět do svého kabinetu. 

Takhle to chodilo každý týden. Vypadalo to že se jejich vztah opět znormalizoval až do chvíle kdy se zase po dvou týdnech pohádali. Arial si přiznala že za tuto hádku mohla ona ale nečekala by že se to všechno zase zhorší a zase budou mít vztah na bodu mrazu. Arial díky Severusovi došla pozdě na hodinu, to by jistě dokázala skousnout ale to o co jí šlo bylo to když se dověděla že Severus se zdržel jen proto že se snažil najít svůj plášť který ani nepotřeboval. Jen prostě musel budit v ostatních respekt a je pravda že s pláštěm se ho někteří bojí víc než normálně.

A to prostě Arial úplně vytočilo až se neudržela. Myslela si že je to oba přejde ale nepřešlo. O další tři týdny později se vše jen zhoršovalo a Arial nedokázala být milá a dělat že se nic neděje. Ona nebyla takový typ. Hádali se pokaždé když se ze Severusem viděla. Nejhorší bylo že si toho asi všimli i ostatní profesoři. Byla to jen otázka času protože Arial přestala sedávat vedle Severuse u stolu. 

Postupem času se každý sobě vyhýbal a navzájem jeden druhého ignorovali. Arial toho měla moc. Už to nedokázala zvládat dál. Za dva týdny to budou tři měsíce a jejich vztah je úplně zničený. Neviděla už žádnou šanci na jeho obnovení a měla pocit jako kdyby Severuse nemilovala. Její vztah jí přišel jako vztah studenta a profesora tak jako kdysi dávno. Když zkoušela navázat konverzaci, hned se začali hádat. 

Nemělo to smysl. Musela se starat o Alexe, k tomu opravovat práce žáků a do toho ještě komunikovat ze Severusem. To nejde. Rozhodla se. Po týdnu konečně dospěla k závěru. Tohle musí skončit ale je to její chyba. Neměla si s ním nic začínat a už vůbec neměla dopustit mít s ním dítě. I přesto že Alexe milovala z celého srdce. 

Po dnešním vyučováním se vrátila k sobě do kabinetu a rozhodla se na ministerstvo podat návrh na rozvod. Nejvíce čeho by se měla bát je Severusova reakce ale ta jí teď nezajímala. On jí byl už momentálně ukradený. On i jeho názory. Je konec. Navždy!


Pravá láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat