Pravá láska

14.Kapitola

Přišli až k nim. "Promiňte vy jste její manžel?" Zeptala se sestřička. Strýc Robert se postavil. "Ne to ne jsem jen její strýc, její manžel dnes nemůže přijít" Řekl a mrkl na Arial. "Aha nevadí ale budeme tedy potřebovat aby jste za něj potvrdili vy nějaké dokumenty je to nezbytné a nebo si je můžete vzít s sebou a pak nám je pošlete" řekl doktor a stále si prohlížel papíry které držel v ruce.

"Víte co raději to tedy vyplním za něj jestli je to možné" Doktor zakýval hlavou. "Jistě" mávl rukou na sestřičkou a ta mu podala desku i s papírem a ukázala mu co má kde vyplnit. Pak se doktor podíval na Arial. "Tak a s vámi dám dohromady ty jména ano?" "Samozřejmě" "Výborně můžete mi tedy říkat" Arial si všimla jak strýc už nenápadně zpozorněl.

"Dobře takže budou se jmenovat Katherine a Abby" řekla Arial a doktor si to bez námitek napsal. Arial si pamatuje jak kdysi Severus říkal že Katherine je nádherné jméno. Proto Arial byla přesvědčená že by si přál aby se jedná z jeho dcer takto jmenovala. A Abby bylo jeho druhé nejoblíbenější jméno.

Potom podepsala několik papírů. Samozřejmě tady v mudlovském světě to byla jiné než v tom kouzelnickém. Do toho se vrátila pak Cara s Alexem. Posadili se na postel a sledovali co se děje. Po chvilce doktor ze sestřičkou odešli. Arial pustí až zítra domů. "Zítra pro tebe přijedeme ano?" Řekl Robert.

"Já raději zůstanu doma s Alexem v autě není tolik místa Roberte" oznámila Cara. "Ano máš pravdu takže pro tebe přijedu kolem jedenácté a musím říct že ty jména jsou naprosto úchvatné" pochválil ji Robert. "Jména? Jak se jmenují?" Zeptala se zvědavě Cara. "Tohle je Abby a v postýlce Katherine" řekla Arial.

Cara nadšeně vydechla. "Překrásné ale není Katherine moc dlouhé?" Arial se zamyslela. "Ne myslím si že to sedí" Cara tedy přikývla a vzala so Katherine do rukou. Alex žvýkal mezitím nějakou tyčinku s čokolády. Cara se vedle něho posadila a ukázala mu jeho mladší sestřičkou. "Podívej se Alexi máš sourozence"

"Jé" zajásal Alex. A pohladil neohrabaně Katherine. "Alexi dávej pozor" napomenula ho Cara a Alex se zarazil. "V pořádku zlato nic se neděje jen musíš být opatrnější ano?" Usmála se Arial. Robert ho pak přesadil na postel ke své mámě. "Dívej tady je tvá druhá sestřička Abby zlato" řekla a pohladila ho po drobných černých vlasech. Alex se na ni s úžasem díval.

Potom návštěva brzy skončila. A Arial zůstala s holkama sama na pokoji. Což Bylo ideální. Obě je nakrmila a pak je znovu zase dala spát. Ale byli podstatně klidnější než Alex to se musí nechat. Arial dneska ještě nějaké zbytky salátu a napila se trochu čaje. Byla utahaná a tak zhasla a šla spát.

Ráno se probudila kolem pul desáté. Zkontrolovala Katherine a Abby. Nakojila je a pak se nachystala k odjezdu z nemocnice. Sbalila si věci a decentně se namalovala. Později ještě mluvila s doktory a přišel za ni ještě primář a ujistil se jestli je vše v pořádku. Přesně okolo jedenácté přijel její strýc.

Měl nachystané dvě další autosedačky. Takže v autě nebylo prakticky kam si sednout protože zadní sedadla byli obsazené. "Jak ses měla?" Zeptal se jí cestou. "No popravdě většinu času jsem prospala takže ani nevím" Strýc přikývl. "Katherine a Abby" pousmál se. "Z těch jmen jsem unešený" dodal. Arial se usmála.

"Měla by jsi zkusit znovu napsat Snapeovi a nebo té McGonagallové. Arial byla ráda že aspoň Robert ji v tomhle podporuje. "Já nevím nemyslím si že to bude mít nějaký efekt. "Arial když to nezkusíš tak nevíš, někdy musíš být ta která udělá ve vztahu první krok" Arial si povzdychla. "Vždyť to dělám celou dobu a sám vidíš že se nic nestalo"

"Protože jsi přestala musíš v tom intenzivně pokračovat dokud nedostaneš odpověď, dřív nebo později ta odpověď přijde" Arial se chvíli dívala z okna než ji slunce začalo silně svítit do očí. "Nebo taky nikdy že?" "Nesmíš to vzdávat Arial musíš být trpělivá" Arial se otočila krátce za sebe a zkontrolovala své dvě dcery. Už teď byli k nerozeznání.

Pak se otočila zpátky a už celou cestu mlčela. Zaparkovali před domem. Arial vzala obě dvě přenosné sedačky a šla s nimi k domu. U dveří jí přivítal Alex a chtěl aby si ho vzala na ruky. " Ne broučku teď si tě nemůžu vzít" usmála se na něho a šla s holkama do obýváku který byl spojený s kuchyní.

Sedačky položila na pohovku. Rozprostřela tam tenkou deku a Abby s Katherine položila vedle sebe na ni. Obě spokojeně spali a Arial je ještě přikryla až jim sundala tlusté bílé svetříky.

Alex se za ní připlazil a Arial si ho vzala k sobě. "Ahoj jak ses měl? Kde je teta?" Alex ukázal někam směrem do zahrady. Arial se podívala tím směrem. "Bude nejspíš u bazénu řekla že odmete ten sníh" ozval se pohotově Robert. "Aha" ozvala se Arial.

Alexe zaujali jeho dvě malé sestřičky. Proto vedle nich položil svého oblíbeného plyšáka. Modrého delfínka. "Ty jsi zlatý" objala ho Arial a Alex začal zase žvatlat. "Tata" řekl Alex. "Ne táta tady není ale víš co napíšeme mu ano?" Usmála se Arial a Alex souhlasil.

Abby a Katherine nechala dál spát a společně s Alexem si sedla za stůl. Vzala si pero a papír a zkoušela zase Severusovi napsat. Ještě než ho dala sově tak napsala ještě jeden dopis Minervě. Doufala že aspoň ona se jí ozve.