~pohled Bec~
Nevím proč, ale věděla jsem že mi Tess lze. Neměla jsem z toho dobrý pocit a tak jsem se radši neptala. Bylo to úžasný odpoledne. Na tu růži jsem ale stejně musela pořád koukat. Byla tak krásná. "Heeeej.... Země volá Beku, Bec příjem." "C-Co je? "" Zahrajeme si pravda nebo úkol?" "Jo jasně... Žácinam! Takže Tess... Pravda nebo ukol?" "Pravda." "Dobře, vyspala jsi se s někým z této místnosti?" zeptala jsem se jen tak ze srandy, ale ji to moc vtipný asi ne připadalo. Celá zrudla, podívala se na Mattyho a pak zpátky na mě. "N-No v-vlastne-e j-j-jo." otevřela jsem na ni pusu. "Vsadim se že s Mattym." smál se Will. Kvůli němu jsem se taky začala smát a hned jsem po něm hodila-zase moje oblíbená hra-polštář. Šibalsky se na mě usmál a zvedl mě že země. Přehodil si mě přes rameno a hodil mě na postel. Všichni do mě začali busit polstarema a já se marně bránila jak nohama tak rukama. Podařilo se mi ulovit polštář a mrskla jsem ho před sebe. Tess se svalila na zem s polštářem pritisknutym na hrudi. Teda alespoň myslím protože jsem ji viděla jenom chvíli než mě zase pohltila bílá stěna polštářů. "Stop, stop, ne, ne!" sedla jsem si na postel a dělala urazenou. Všichni si kolem sesedli. "Copak je Bec?" zeptala se Tess. Koutkem oka jsem zahlédla polštář který byl blízko u mě a volný. "Já jenom.." a Matty už dostal polštářem po hlavě. Začala jsem se strašně smát protože jeho výraz byl nepopsatelny. Další schytal Will a hned na to i Tess. Takhle jsme se bili asi hodinu a pak jsme všichni vedle sebe ulehli na mou postel. Samozřejmě Tess vedle Mattyho a já vedle Willa. Nevím jak ale najednou bylo ráno a já byla ve své posteli. Otočila jsem hlavou a na zemi ležel Will. Opatrně jsem se zvedla a šla k Mattymu do pokoje. Leželi tak s Tess... Nazí. Tak to už je moc. Šla jsem zpátky do pokoje a to už se Will oblékal do mých černých tepláku. "Sekne mi to?" "To víš že jo. " usmála jsem se. Přišla jsem k němu blíž a lehce ho objala." Mám tě ráda. "" U já tebe.
ČTEŠ
It's my life [DOKONČENO]
RomansaŽivot v postranní není jednoduchý, ještě když víte že máte jen jednu nejlepší kamarádku a ostatním nevíte jestli máte věřit. Chtěla bych prožít normální život ovlivňování ostatními. Bude k tomu vůbec někdy možnost..?