DEAR DIARY I MET A BOY

1. KAPITOLA

Vyndala jsem si sluchátka z uší, kde mi zrovna hrála píseň od Louise (jak jinak), byla to píseň Fearless.
Koukla jsem se do mobilu, abych si zjistila kdy, že se má konat koncert.

"Páni až v létě.."
"To si budu muset trochu počkat"

Je zima, vyloženě mrzne a pro mě, která nesnáší zimu je to peklo teda hodně studené a se sněhem ale je to peklo.

Už jsem byla v domě sama, bratr je z domu pryč už dva roky. Odstěhoval se. Za což jsem tak ráda. Každý říká že mám někde v hloubce duše svého bratra ráda. Vždy se popadám za břicho, když to slyším. Sice na mě pak koukají jak na blázna, ale co už nemám co ztratit.

Ve škole mám pověst 'té divné'.

Tak jsem po jednom klukovi hodila talíř se špagetami a co?... To ze mě hned dělá podivínku? Naštval mě okay? Řekl že Loui špatně zpívá... Co jsem měla dělat nehodit ty hnusný špagety po tom jeho bílým tričku? No to jsem mohla, ale stejně bych si nenechala odepřít to mistrovské dílo, které jsme vytvořila na tom triku.

Jo teď musíš uznat že je to divný
když Louise bráníš.
Doslova.
A toho ho ani neznáš..

Jo to moje povědomí ještě nevědělo co se přihodí...
........................................................................

Jo a mám kamaráda, jednoho, přímo nejlepšího, jmenuje se Harry Styles, ale je na měsíc pryč, takže stejně se teď nemám s kým bavit.. ale pozitivní je, že přijede o víkendu. Za cca. 5 dní.

Něco vám o něm řeknu...

Je to dlouhovlasý brunet se zelenýma očima, je hezký a tělo taky ujde, co si budeme. Je milý hodný a má smysl pro humor, jako já, takže mi rozumí. Říkáte si: jak můžeš být s takovým krásným klukem a neskočit na něj?

Je gay.

Nemám nic proti tomu, aspoň se mám s kým bavit o klucích, když ne s mámou a navíc aspoň mi řekne jaký kluk je gay a jaký ne, abych se nespálila. Já mu radím, on mi radí, mám ho moc ráda. Poznali jsme se ve škole, kde byl jako nějaká výpomoc či co. No a měla jsem na něj crush, pak jsem samozřejmě zjistila, že má radši kluky, tak jsme se stali kamarády.

Jo a taky žere Louise. Vždycky spolu zpíváme, tančíme a řveme na celý barák.

No, ale nebudu tady o něm básnit, že je bezchybný, to ne, byl v pasťáku.
Jo já tam byla taky... Jsem trochu zkažený dítě. A trochu problémový, hah.

-----------------------------------------------------------

Zapla jsem televizi a pustila YouTube, tam jsem si našla rozhovory s Louisem Tomlinsnem.
Ohřála jsem si jídlo - přímo hromadu jídla. Měla jsem domácí čínské nudle
Mňam.
Ano jsem trochu nenažraný prase..

Shlédla jsem asi 4 videa a pak zalezla do postele a četla si.

ťuk, ťuk, ťuk, ťuk

Něco mi začalo ťukat na okno, ale mě se nechtělo vstávat.

"Uhhh, pane bože" řekla jsem šeptem.

Nakonec jsem ty svoje šunky zvedla, protože mě ten zvuk už iritoval.
Došla jsem naboso k oknu, roztáhla závěsy a koukla jsem se na měsíc. Nic jsem neviděla. Máma měla noční, takže jsem byla doma sama a táta byl na pracovní cestě.

Šla jsem směrem k posteli, když se ten zvuk ozval znovu.

ťuk, ťuk, ťuk, ťuk

Bylo to jako, kdyby mi někdo házel kamínky do okna a taky že jo. Na patě jsem se otočila a otevřela okno.

"Pane bože" řekla jsem, když jsem viděla ksicht tý osoby.
"Co tady děláš jaku?"
"Tobě ty špagety nestačili?!"
Ano byl to ten kluk po kterým jsem hodila před měsícem talíř...

"Co tu chceš?" Řekla jsem tlumeně a nechápavě jsem na něj koukala.

"Hou hou nechci zase omáčku ve vlasech" pobaveně se usmál a ju mu s celého srdce chtěla dát dalším talířem.

"Nebuď jak Santa a vyklop to." Protočila jsem očima, protože mě nebavilo to z něho dolovat.

"Fajn..."

"Libíš se mi.."

No to se posral.

-----------------------------------------------------------

Čauky další kapitola jej.

(Kdyžtak vůbec neberte v týhle povídce ohled na věk postav)

Snad se zatím líbí zatím to není nic moc ale rozjede se to:*

*U psaní jsem poslouchala midnight memories album*

(Můžete napsat komentář a dát tu hezkou hvězdičku tam dole:D pomohlo by to diksss:**)

Mějte se úžasně byekyy:))