DEAR DIARY I MET A BOY

8. KAPITOLA

"tvůj otec mě podváděl...."

***

"cože?" to je jediné co jsem ze sebe uměla dostat.

Vykuleně jsem na ně koukala. Ani mě to moc nepřekvapilo, jen trochu zarazilo.

"jo." řekla máma a podívala se na tátu.

"už skoro 26 let mě podvádí" řekla se záští.

"COŽE?!" vyprskla jsem. Okay tohle jsem opravdu nečekala. Myslela jsem si že to byl nějaký jednorázový úlet se sekretářkou či co, ale tohle páni...

"mají spolu syna a je mu kolem dvaceti." řekla už trochu klidněji.

"A nejhorší je, že to trvá déle než se známe, takže on podvádí tu ženu se mnou." mámě začali slzet oči.

"ty vole" hlesla jsem.

"pardon" rychle jsem se omluvila.

"neomlouvej se.."

až teď jsem si uvědomila...

..."jak to že jsi tak klidná mami?" řekla jsem udiveně.

"už to vím déle zlatíčko.. už asi dva týdny" přešla od otce, sedla si vedle mě na gauč a objala mě.

Objetí jsem jí opětovala, byl to šok.

"Posledních pár dnů jsme nebyli doma kvůli tomu že jsme vyřizovali papíry." usmála se na mě lítostivě.

"zlato my musíme teď jet a podepsat poslední dokument" řekla máma po chvíli a zvedla se ode mě.

"přijedeme tak v deset" dala mi pusu na tvář a odešla ke stolu kde si vzala kabelku.

Oba dva pak šli ven a nasedli do auta a mě nechali na pospas svým myšlenkám.

Otec vůbec nic neřekl a ani se na mě nepodíval.

Blbec.

Je vidět, že je z toho máma zničená, ani ne kvůli tátovi, ale spíš kvůli té ženě kterou otec podváděl.

Takže přijdu jako každý den domů ve 13:47 a čekají tam na mě rodiče, kteří se doma ukáží jednou za týden a řeknou, že se rozvádí..
Super den tohle to.

Dál už jsem to nechala být moje myšlenky šli zase k něčemu jinému.

***

Když jsem seděla na gauči a koukala se na instagram rozezněl se domem zvonek od hlavních dveří. Doufala jsem, že to není ten týpek ze včerejška. Koukla jsem se kukátkem co je to za cizince.

Byl to nějaký kluk.

Vypla jsem televizi, která mi hrála v pozadí a otevřela dveře.

"bydlí tady Emily?" řekl jméno mé matky s trochou záště v hlase, ale ignorovala jsem to.

"není tady, jsem její dcera, co potřebuješ?" řekla jsem se zájmem.

"jsem Liam a můj táta podváděl mojí matku s tou tvojí.." řekl a sklopil pohled.

"Náš.. Lina.." řekla jsem s úsměvem. Ano s úsměvem. Můj otec je prostě idiot.

"jo vlastně" hlesl.

"věř mi, že moje máma to nevěděla.." řekla jsem, jen kývl hlavou.

"pojď dál" řekla jsem a otevřela dveře dokořán.

Trochu nervózně vstoupil s tichém díky.

"chceš vodu nebo něco?"

"chtělo by to něco tvrdšího" zasmál se a já s ním.

Posadil se ke stolu a sundal si zeleno-šedou mikinu. Měl na sobě jen černé uplé triko takže byli vidět všechny jeho svaly.

A ty jo, páni, že jich má.

"fajn tady" dala jsem na stůl nějakou vodku a dvě skleničky. Ano dvě, nesuďte mě.

"kolik ti vlastně je?" zeptal se s úsměvem.

"šestnáct" usmála jsem se a nalila nám.

Jen se na mě koukl.

"výjimečně" řekla jsem a zasmála se.

Jen se uchechtl a kopl to do sebe.

"jak ses to dozvěděla?" zeptal se z ničeho nic po celkem dlouhém tichu.

"no řekla mi to máma před asi hodinou a půl na támhletom gauči" řekla jsem a poukázala na pohovku vedle nás.

"áha" odvětil.

"a jak to zjistila tvoje máma?"

"to ani nevím.. neřekla mi to." řekla jsem zamyšleně. Měla bych se jí na to zeptat.

"moje taky ne" odkašlal si.

"proč jsi vlastně tady, Liame?.. asi tady nejsi jen proto abys mohl poznat mou matku" mrkla jsem na něj.

Ani nestihl odpovědět a já už se ptala na něco jiného.

"a kolik je vlastně tobě hm?" chrlila jsem na ně otázku za otázkou a byla jsem zvědavá co z něho vypadne.

"no uhodla jsi.." usmál se.

"je mi 21" řekl.

"a jsem tady protože se sem stěhuju"

"kvůli škole.." hlesl.

"nejseš gay?" vyhrkla jsem najednou. Ale položila jsem důležitou otázku, takhle jen kvůli Harrymu, protože by už někoho potřeboval..

"musím tě zklamat nejsem" zněl trochu zaskočeně ale zasmál se.

"proč vlastně?" odvětil.

"no mám kamaráda Harryho a někoho nutně potřebuje.."

"a jak víš že někoho potřebuje?" řekl Liam pobaveně.

"no, když vidí různé páry jak jdou spokojeně po ulici zamračí se a dívá se do země jak uražené děcko a, když mu básním o mým....ehm.. asi crushovi? tak rudne" zasmála jsem se a Liam se přidal.

Povídali jsme si asi hodinu dokavaď nemusel jít domů.

Liam je moc fajn, vyměnili jsme si čísla s tím, že ho někdy seznámím s Harrym. Budeme dobří kamarádi, ano jen kamarádi. Za prvé, Zayn a za druhé, má holku.

Když se rodiče vrátili zaplula jsem do pokoje a všechno jsem zatelefonovala Harrymu. Řekl, že už se těší až toho Payníka (jeho slova) pozná a ještě vtipkoval, že až ho Liam uvidí ještě si tu svou orientaci rozmyslí. Hodně jsme se nasmáli a já už nepomyslela na to, že rodiče už nebudou spolu. Nebude to rozdíl od normálu, teda pro mě ne. Byli furt v práci takže co už...

----------------------------------------------------------

Zdaaaaar, pořád žiju!

Snad se kapitola líbila:*

Už je tady i Li, čekali jste to?^^

Možná ještě dnes vydám další kapitolu, abych vám vynahradila, že dlouho nebyl díl, ale nic neslibujuuu(｡•̀ᴗ-)✧

Kdyžtak pardon za pravopisné chyby:D

happy DAYS! -L.<33