11. Něco nového

763 50 37
                                    

Ráno přepadlo Zmijozela i Nebelvíra nepřipravené. Ani jeden z nich nebyl připraven na konfrontaci s reálným problémem.

Severus byl vzhůru už od pěti. Usilovně přemýšlel, jak zdůvodnit svou včerejší akci. Nakonec se prostě zase rozhodl omluvit. A nejen to. Napadl ho geniální nápad. Pro jednou uvaří snídani on. Nemůže to být tak těžké, když to zvládnou i ti malí skřítci a Harry. Je Mistr Lektvarů!

Došel do kuchyně a prohlédl si všechny zásoby. Nenašel žádnou kuchařku nebo pokyny, proto se rozhodl improvizovat.

Vzal máslo a dal ho do něčeho velmi podobného kotlíku. My bychom to nazvali hrnec. Zapnul s obtížemi sporák a rozhodl se vytáhnout pánvičku. Na ní rozklepl vejce, což zvládl. Do jiného hrnce hodil podivné věci, o kterých se říká, že budou krásně žluté brambory na talíři. S vrstvou hlíny navrchu si nedělal starosti.

Na nyní rozteklé máslo hodil šunku, která začala prskat. Měla by tohle dělat? Zeptal se sám pro sebe Severus, ale nedělal si s tím hlavu a na pánvičce promíchal vajíčka, která začala taky prskat. Brambory začaly vřít a spousta vody vyvřela. Severus to jen zděšeně pozoroval. Jelikož dal pánvičku na největší plamen, oheň se dostal až k vajíčkům, která začala hořet.

A v tu chvíli do kuchyně vstoupil Harry. Protřel si oči a zhluboka se nadechl.

,,Jdu se umýt. Budu předpokládat, že se tohle nestalo. Doufám, že až odejdu, bude to všechno uklizeno." pomalu se otočil a odešel.

Severus zaklel a rychle vypnul oheň. Vajíčka stále hořela. Rozhlédl se a použil bezhůlkovou magii, jedno z mála tajemství, které měl před každým, dokonce i před ředitelem a bývalým Pánem Zla.

Opustil dokonale vyčištěnou místnost a rozhodl se počkat na Harryho. Ten se k němu po pár minutách připojil, jen zkontroloval kuchyni a kývl. Chtěl se rozejít ke dveřím, ale Severus ho zastavil.

,,Ještě není ani půl sedmé, máme dost času." Harry pokrčil rameny a nezvykle tiše si sedl a natáhl se pro knížku. Severus se posadil vedle něj.

,,Chceš o tom mluvit?" zeptal se Severus.

,,Myslíš o včerejšku?"

,,Omlouvám se, prostě jen... Nevěděl jsem, co dělám a..." lehce zmateně začal profesor a v duchu proklel jeho hlas.

,,Myslím, že je to v pořádku. Prostě na to zapomeneme." odpověděl Harry a lehce se usmál. Severus se usmál zpátky, a ignoroval svou jednu část, která právě teď měla chuť skočit z okna.

,,Jinak jak ses vyspal?" zeptal se Harry a snažil se zamluvit trapné ticho.

,,Ušlo to." odpověděl a zase se oba ponořili do ticha. Harry se ani nepokusil začít si číst.

,,Dáš si sušenky?" zeptal se a vytáhl krabici s pár včerejšími sušenkami. No kdo by odmítl.

Díky uvolněné náladě se zase začali bavit, a dusná atmosféra zmizela. Ale stále v obou zůstával malý divný pocit.

V sedm zamířili na snídani. Harry pozdravil své přátele a v klidu se nasnídal.

V devět byli všichni na místech. Brumbál si tentokrát vzal zelenou bundu.

,,Sundejte si lyžáky! Dnes budeme jezdit na snowboardech!" vykřikl nadšeně a schytal pár pohledu od lidí, co věděli, co to snowboard je.

Ale nakonec si všichni poslušně sundali lyžáky a obuli si speciální boty na snowboarding.

,,Jste si jisti, že je dobrý nápad nechat je jezdit samotné?" zeptala se Mcgonagalová, která si pochybovačně měřila prkno. Byla taky trochu protivná, protože včera to přehnala se soláriem a teď vypadala jako naštvané rajče.

FRIENDZONE (SNARRY)Kde žijí příběhy. Začni objevovat