FRIENDZONE (SNARRY)

2. Zpátky v čase II.

Stále Flashback

Severus se nudil. Nejen, že ho ten postrach madam Pomfreyová donutila zůstat v posteli, dokonce mu do jeho laboratoře nanosila své léčivé lektvary a chodila ho kontrolovat jako malé dítě. Je v pořádku.

Albus byl stále taky otravný a ptal se ho, jestli něco nepotřebuje, jestli mu není zima, jestli mu není vedro... Bylo to ponižující.

Potter byl kapitola sama o sobě. Je možné říct, že se stali přátelé. Každý den se aspoň na pár minut zastavil. Ale stále byl drzý a štval ho.

...

Harry se nudil. Za týden byly Vánoce a on je strávil sám na hradě. Všichni jeho přátelé odešli zase na další mise Řádu.

Jediná změna nastala v denních návštěvách Severuse Snapea. Dalo by se říct, že byli přátelé, ale stejně si šly na nervy při každé příležitosti. Náhodný pozorovatel by si ničeho nevšiml, teda až na Brumbála. Ředitel totiž až moc šťastně po nich dvou házel výmluvné pohledy.

...

Konečně vánoční prázdniny. Většina studentů jela domů, zůstalo jen zhruba půl tuctu studentů že všech kolejí. Třeba Harry měl nebelvírskou věž celou pro sebe.

Méně veselá událost byl odjezd jeho kamarádů. Ano, zase měli ty svoje schůze a akce. Popletal dělá všechno pro to, aby se veřejnosti ukázal v dobrém světle. A největší peklo bylo, že Umbridgeová se vzpamatovala z útoku kentaurů a zase učila. Brumbálova armáda se už nescházela, studenti místo toho četli tu hroznou knížku o magické teorii.

Severus oproti Harrymu byl v hranici reálnosti šťastný. Konečně byl zbaven mateřského tlaku od léčitelky a mohl bez problémů pochodovat hradem a děsit studenty.

...

Štědrý den začal v Bradavicích velmi zvláštně. Nejprve Harry zaspal. To není zas tak neobvyklé. Pak zaspal i Severus. To stačilo na zvednutí obočí i samotného ředitele. A to, že došli společně a s nezájmem si povídali, vyvolalo vlnu šokovaných pohledů. Potter a Snape, dva lidi, kteří by se mezi sebou normálně nebavili ani ve snu.

Řediteli šokovaný pohled nevydržel dlouho. Už dlouho se sám s Minervou vsázel, kdy se ti dva začnou bavit. Dvě opuštěné (vzlyk) duše tak sami sobě podobné. Minerva se jeho nápadu zasmála. Teď seděla ohromně vedle něj. Opravdu, profesor lektvarů a nebelvírský student měli nevinnou debatu o počasí.

Dále den pokračoval normálně. Přátelé trávili čas spolu a profesoři většinou ve svých komnatách. Jen jeden Harry Potter zběsile poletoval na koštěti dvacet stop nad zemí a užíval si studený vzduch proudící kolem.

...

Štědrý večer byl pro Severuse jako každý jiný. Od nikoho žádné dárky nečekal. Akorát od Albuse, který mu zase přinese ty hnusné přeslazené citrónové kapky.

Náhle někdo zaklepal na dveře. Že by ten všetečný ředitel donesl dárek osobně? Zeptal se sám sebe Severus a šel otevřít dveře.

Za dveřmi ale nebyl ředitel, stal tam kluk se smaragdovýma očima. Vesele se usmál, vrazil mu do ruky dárek, zavolal Veselé Vánoce a byl pryč.

Severus se nevěřícně podíval za běžící postavou a pak na dárek v jeho rukách. Opatrně ho rozvalil a byla to papírová krabice. Kdyby poslouchal dobře na Studiích mudlů, věděl by, že se do přesně takových dává sladké pečivo a jiné dobroty. Ale jelikož neposlouchal, tak nic nevěděl.