Dark side of rose

Paní zla

  Dostavila se jako poslední. Každý jiný smrtijed by se za takové situace klaněl a omlouval, ale ona jen nasadila sebevědomý úsměv a sedla si na své místo. Upíraly se na ni všechny oči, nejintenzivněji chladné, bledé oči pána zla. Jako vždy seděl v čele. Nevěnovala jim pozornost a začala se přehrabovat v kabelce. Kam jsem jen dala ten parfém? „Nerušíme...?" zasyčel Voldemort. Překvapeně k němu vzhlédla. „Dolores" dořekl s nechutí v hlase. Dětsky se zahihňala. „Ne vlastně vůbec, pokračujte prosím v tom, v čem jste začali." Lucius vedle ní se neklidně zavrtěl na židli. Cítil, že se pohybují na tenkém ledu. Chvíli bylo ticho. Probodával ji pohledem. Pak se, k překvapení všech otočil zpět k ostatním. „Svolal jsem vás, jelikož pro vás mám novou práci." Peter se úlisně usmál. „Je potřeba zničit Prasinky. Vyhlaďte toto zbytečné místo do poslední chatrče. Nemám pro něj už žádný užitek." Pár smrtijedů se zachechtalo. Snape strnule zíral před sebe, ostatně jako na každé schůzi. „Jako další-" Přerušil ho zvuk stříkání voňavky. Umbridge měla přivřené oči a voněla se parfémem ze všech stran. „Co to má znamenat?!" vyštěkl rozzuřeně. „Oh.. provedla jsem snad něco?" pronesla nevinně. Jakmile Snape ucítil silný konvalinkovo - narcisový odér, rozšířily se mu zorničky. Cukl sebou dozadu. Tuhle vůni znal. Jak by si také mohl nepomatovat jeden z nejnebezpečnějších lektvarů z Temné kuchařky? U Merlina, co má tahle ženská v plánu? Pán zla se zprudka postavil. Její chování bylo nepřípustné od samého začátku, co přišla. „Naše Dolores si asi neuvědomuje, že se již nenachází ve svém růžovém pokojíčku, plném nechutných koček!" Zamračila se. Pokud pociťovala sebemenší strach, nedávala to na sobě znát. „Jsem si jistá že nejsem jediná, koho už taky nebaví poslouchat vaše kecy co máme dělat, a co ne." Bellatrix při jejích slovech vyděšeně vyvalila oči. Tohle pro ni nemůže dopadnout dobře. Ale.. Na tom co řekla něco pravdy bylo. Voldemort pomalu přistupoval k její židli. „Přiměju vás svých slov litovat jako ničeho v životě..."
  Byla si vědomá slizkého šustění podlahy a tenkých bílých prstů svírajících hůlku, co zkrátila životy již tolika lidem. Přesto pokračovala. „Co nám to kdy přineslo, sloužit vám?!" Na jeho zhyzděném, plochém obličeji se odrážel čirý hněv. S namířenou hůlkou zkroutil zápěstí. „Crucio!" Snape už věděl co přijde. Pán zla byl moc blízko Umbrige, nadýchal se příliš parfému. Kouzlo se otočí proti němu. Vše se odehrálo tak rychle, že než komukoliv stačilo dojít co se stalo, svíjel se ve smrtících křečích na lesklé podlaze. Řval a prosil v bolestech, přesto všichni smrtijedi seděli jako přimrzlí a jen přihlíželi. Nagini sebou smýkla ve snaze prokousnout jí hrdlo, avšak stačil jediný stisk do prázdna a sama pomalu umírala vedle svého pána. Když křik ustal, nikdo se dlouhou dobu neodvážil promluvit. Takže tohle je konec? přemýšlel Snape. Nebo nový začátek?