(5)

217 13 0
                                    

27.3.2012

Vzbudila jsem se s roztresenyma rukama a spocena. Protrela jsem si oci a Podivala se na hodiny. Ukazovaly 10 hodin. Mohla jsem si myslet že je asi tak kolem 10, protoze slunko už svitilo oknem do mého pokoje. Zdál se mi sen. Proto jsem se vzbudila. Byla to hrozna noční Mura. Presne o tom co se mi stalo.

Rovnou z postele jsem přešla do koupelny a rozčesala jsme si vlasy. Vlasy jsem si spletla tentokrát skripcem a prevlekla jsem se do pruhovaneho trička s krátkými rukávy a cernych teplaku. Sebehla jsem schody dolů a na posledním schodů jsem se zarazila. Před sebou jsem uviděla 3 kufry. Obešla jsem je a zamirila do obýváku. V obýváku na gauči seděl chlap v černé obleku. Táta.

Usmala jsem se a přešla k němu. Obejmula jsem ho a dala mu pusu na tvář. Odstoupil ode me kousek. "Hrozne jsi zhubla, dneska pojedem do kina a nacpeme te" zakroutil hlavou a pote me pohladil po tváři. Nic jsem nerekla s sedla jsem si na gauč vedle mamky. Ta se následně zvedla a šla spolu s tatkou do ložnice. Proto jsme si Zapnula televizi.

"Delas si srandu? Na to zapomen" Zařval tatka na mamku az jsem nadskocila. Zvedla jsem se z gauče a běžela do ložnice. Na posteli ležela mamka a brecela. Nad ni stal tatka a v ruce mel pásek. Udeřil mamku. Jednou. Dvakrát. Mamka vzlykala a řvala bolesti. Už jsem se na to nemohla divat.

Přišla jsem az uplne k nim a tátovi chytla pásek. On měl ale větší silu a pásek mi vyrval z ruky. Hned na to jsem ucítila bolest na moji pravé ruce. Táta me udeřil. No to snad ne. Bolest byla tak hrozna, že jsem se sesunula k zemi a začala jsem brečet. Táta ale nečekal a udeřil me znovu. Po druhy. Po třetí.

Potom se nastval a začal vyhazovat svoje věci ze skrine. Všechno oblečení narval do dalších 2 kufru a sehnul se ke me. "Klidne se odstehujte, ale beze me" septik mi do ucha a me přejel mráz přes záda. Zvednul se ze zeme a odkráčel  ven.

Když jsem se zvedla ze zeme, koukla jsem se na postel. Na posteli ležela mamka a mela hlavu v dlaních. Vlasy mela rozcechane a na stehnech mela cervene pruhy od pásku. Sedla jsem si k ni a obejmula ji. Hned mi začala brecet do trička. Hladila jsem ji po zádech a trochu s ni kolejbala.

Když se uklidnila, beze slova se zvedla a začala uklízet oblečení, které vyházel táta ze skrine. Já jsem jen beze slova odešla do koupelny. Na ruku jsem si dala mokrý ručník, protoze me bolela od toho, jak me táta mlátil. S dotknutim ručníku na me pokožce jsem sykla bolesti. Hrozne me to pálilo.

Sedla jsem si na kraj vany a zavřela oci. V hlavě se mi toho motalo hrozne moc. Proc to táta udělal? To ho rozčilelo tolik to stěhování? Nechapu to, vůbec to nechápu.

Po ošetření ruky jsem šla do obýváku a dala vařit vodu na kafe. Já a mamka ho budeme potřebovat. Sice mi je 14, skoro 15, ale kafe mi mamka dovoli pit. Do dvou hrnku jsem dala kafe a následně ho zalila vodou, ktera se uvařila. Do každého hrníčku jsem dala 2 kostky cukru a nalila trochu mlika. Oba hrnky jsem na tace odnesla do obýváku na stul a zavolala jsem mamku.

Ta po nějaký době přišla. Na sobe mela kratasy a tričko. V obličeji byla cela bleda a bez jakyhokoliv náznaku úsměvu. Oci mela rudého od pláče a vlasy už trochu upravené, ale stejne ještě trochu rozcuchane. Sedla si ke me na gauč a napila se z hrnku. Já jsem se taky napila. Hrnek jsem odložila a sedla si blíž k ni. "Mami, proc to udělal? Proc nás zmlátil?" Zašeptala jsem. Položila hrnek a otřásla se. "Nechce se stěhovat, vadi mu to" řekla mi a slzy ji začaly téct po tvářích. Chvilku jsme se jen tak objimaly a pak jsme dopily to kafe. Mamka mi rikala všechno o tom stěhování. Už nám našla barák a tu práci má taky. Dokonce mi našla i školu. Docela se tam tesim. Budeme se stěhovat za týden.

Po vypiti kafe jsme se divaly na film a pak jsme už začaly balit. Zitra pojedu do školy podat odhlášení ze školy atd... Uprimne se mi do ty skoly nechce. Doufam,že tam neuvidím ty lidi.

Kolem 11 po balení jsem zalehla do postele a prikryla se dekou az ke krku. Musím už začít jist, jinak budu mit anorexii. Zitra se poradne najim, teda pokusim se. Po půl hodině jsem usnula...

Diary SoffieKde žijí příběhy. Začni objevovat