CHAPTER 19

769 44 2
                                    

„Nechci tě nějak vyhánět… Ale.. Nechci- Nechci aby nás někdo načapal.“ Vykoktal ze sebe po chvíli co jsme vedle sebe jen tak leželi.

„Jo-Jasně.“ Zmateně jsem se na něj podívala.

Ani se na mě nepodíval. Zvedl se z postele a začal s oblékat. Zmateně jsem se na něj koukla a udělala to samé.

Když jsem byla oblečená, koukla jsem na něj, ale on odvrátil pohled. Povzdechla jsem si a dala se na odchod.

„Laro?“ ozvalo se, když jsem brala za kliku.

Otočila jsem se.

„Bylo to úžasný“ zasmál se a natáhl si triko.

Spokojeně jsem se usmála a odešla. Vlezla jsem si do ložnice a lehla si na postel, když v tom se mi rozzvonil telefon.

„Ano?“ ozvala jsem se. Bylo to číslo. Takže jsme nevěděla kdo to je.

„Eh., Ahoj.. To jsem já.“ Ozvalo se.

„Kdo já?“ zasmála jsem se a prohrábla jsem si vlasy.

„Louis.“ Jho tón náhle zvážněl.

„Oh, Jasně promiň..Ahoj.“ vystřelila jsem z postele, rovnou do Niallova pokoje.

„Takže.. Sejdeme se?“ zeptal se po chvíli.

„Jo. Jo jasně.“ Nervózně jsem se zasmála a vtrhla Niallovi do pokoje. Nechápavě se na mě koukl. Naznačila jsem, že volá Louis. Vytrhl mi telefon z ruky a dal to na reproduktor.

„Hodí se ti to zítra?“ pokračoval.

Koukla jsem na Nialla a on zakýval hlavou.

„Jo hodí.“ Snažila jsem se usmát a ignorovat Niallův naštvaný výraz.

„Kde tě mám vyzvednout?“ ozvalo se.

„V centru. U zastávky. Víš kde to je ?“ zeptala jsem se, protože jsem si nebyla jistá tím, kde bydlí.

„Jo. Jo vím. Tak zítra v pět. Měj se.“ S těmito slovy zavěsil.

Niall se zvedl z postele a s povzdechem přešel k oknu.

„Něco se děje?“ zeptala jsem se.

„Vůbec nic.“ Nepříjemně odseknul.

„Co je tvůj problém?!“ začala jsem být naštvaná taky.

„Co tady kurva děláš?!“ ozvalo se náhle a ve dveřích se objevil Harry s naštvaným výrazem.

„Neřvi na mě.“ Křikla jsem po něm.

Zamračil se a přešel k Niallovi.

„Vysvětlíš mi to ty?“ strčil do něj.

„Nech ho na pokoji! Volal Louis a ty si nebyl doma, s kým jiným jsme se měla radit?! Chováš se jako debil Harry!!“ zakřičela jsem na něj.

Zmateně se kouknul nejdřív na Nialla a pak na mě.

Vyvalila jsem na něj oči a následně se zamračila.

„Co se tu děje?“ přiběhla Cara.

„Vypadni.“ Odbyl ji okamžitě Harry.

Sklopila zrak a odešla.

„Naposledy ti říkám, aby ses k ní choval slušně!“ znovu jsme na něj křikla.

„Nebo co?“ vysmál se mi.

„Si opravdu takovej debil! Nenávidím tě!“ křikla jsem na něj a naštvaně si založila ruce na prsou.

„Hele jen se nerozbreč.. Radši mi řekni, co po tobě chtěl.“ Sedl si vedle mě a položil mi ruku na stehno.

V tu chvíli jsem myslela, že na něj Niall skočí a zabije ho, podle toho jaký měl na tváři výraz. V duchu jsem se tomu zasmála a dala Harryho ruku pryč.

„Ne.“ Zasmála jsem se.

„Nehraj si se mnou.“ Zavrčel.

„Naser si.“ Odsekla jsem mu.

„Tak už to z tebe konečně vypadne?!“ zvýšil hlas.

„Neslyšel si mě?! Říkám naser si Harry. Nemusím to říkat zrovna tobě!“ vysmála jsem se mu.

V tu chvíli mě chytl za vlasy a bolestivě si mě k sobě přitáhl.

Vykřikla jsem bolestí.

„Harry nech toho.“ Pronesl v klidu Niall a zamračil se na Harryho. Jeho tón hlasu byl však klidný. Na jednu stranu jsem ho chápala.

„Nebo co?! Zabiješ mě?! A jak se ti líbí tohle hm?!“ vysmál se mu a bolestivě mi zmáčkl zadek.

Niall se na něj zamračil a odešel z pokoje.

„Kretén.“ Zasmál se Harry a naposledy zmáčkl.

To už mi po tvářích stékaly slzy. Mnoho slz. Strašně to bolelo. Zatahání i to zmáčknutí.

Harry mě pustil a já si s brekem sedla zpátky vedle něho.

„Ty mě moc srát nebudeš.“ Sykl po mě a následně na to odešel.

S brekem jsem přeběhla do ložnice a hlasitě třískla s dveřmi. Zalehla jsem na postel a na plno se rozbrečela.

----------------------------------------------------------------

Jsem tady s částí ještě dneska!! ♥

Nevím jestli bude zítra, spíš až v úterý :)

Prosím zanechte VOTE A KOMENTÁŘ ♥

To je asi všechno :))

Anettexox

BROTHERS (dokončené)Kde žijí příběhy. Začni objevovat