O ROK POZDĚJI
„Loui?!“ křikla jsem, když jsem na něj čekala v obýváku.
„Ano?!“ ozvalo se shora.
„Kde sakra jsi?“
„Už běžím“ jeho tón byl otrávený.
„Liam je kde?“ zeptal se mě, když přiběhl dolů.
„Požádal mě, jestli by jsme nemohli pohlídat malou Kim“ nevinně jsem se na něj usmála.
„Děláš i srandu že jo?“ protočil očima a to malé nevinné stvoření se na něj usmálo.
„Proč pořád musím hlídat jeho dítě?! Neměl si ho pořizovat.“ Řekl naštvaně a šel do kuchyně.
„Moc dobře víš jak to bylo.“ Zamračila jsem se na něj.
„A navíc nepořídil si ho on.“ Doplnila jsem a znovu se zamračila.
„Fajn, tak jeho sestra si neměla pořizovat dítě a pak někam zmizet.“ Zamračil se.
„Jsi strašej.“ Zasmála jsem se a vzala malou Kim do náručí.
„Kde vůbec je, sakra?“ znovu se na mě nepříjemně podíval.
„S někým někam šel“ mykla jsem rameny.
„Pane bože tady?! Chceš mi namluvit že randí s nějakou šikmookou holkou?“ začal se smát.
„Nebuď rasista.“ Zamračila jsem se na něj znovu.
„To že jsme v Číně, neznamená, že tady nejsou lidi jako my.“ Mykla jsem rameny a začala Kim připravovat večeři.
„Jo ale stejně.“ Stál si za svým.
„Chtěla bych vidět tebe, kdyby sis už dva roky nevrznul jen proto, že bydlíš v Číně.“ Provokativně jsem se na něj podívala.
„Hahaha.“ Řekl bez zájmu. Zasmála jsem se a začala jsem Kim krmit.
„Co budeme dělat?“ pronesl znuděně.
„Něco vymysli“ mykla jsem rameny.
„Co mám vymýšlet, když máme na krku tohle.“ Ukázal na Kim, která nevinně jedla.
„Sakra co máš pořád proti dětem?! Sám je jednou budeš mít“ vyprskla jsem na něj.
„Jo, ale budou moje“ mykl rameny.
„A tvoje.“ Doplnil a pohladil mě po vlasech.
„Jestli se budeš pořád chovat takhle, tak ti na ně seru“ řekla jsem jednoduše.
Zamračil se a já se zasmála jeho výrazu.
„Kim mě má ráda.“ Řekl sebevědomě.
„O tom silně pochybuji“ vysmála jsem se mu.
„Neser“ zamračil se a já se začala smát o to víc.
„Dneska vypadáš divně“ řekl, když si sednul naproti mně.
„Ty nevypadáš o moc líp“ odsekla jsem mu.
Vím že se nudí, protože vždycky když se nudí, tak se do mě naváží.
„Pojďme se přestat hádat Laro. Miluju tě.“ Chytl mě za ruku a pousmál se na mě.
„To ty se nudíš“ prohodila jsem.
„Slyšela jsi co jsem ti říkal?“ nadzvedl obočí.
„Taky tě miluju“ zasmála jsem se a on se mnou.
Naklonil se přes stůl a dlouze mě políbil.
Miluji ho, konečně si můžu žít svobodně svůj život s nikým s kým chci a ne, že mě pořád do něčeho někdo násilím nutí. Na Zayn ani Harryho sic nikdy nezapomenu, ale je mi líp tady bez nich.
Už dva roky klidu.
