O TŘI DNY POZDĚJI
„Ahoj“ pozdravila jsem Louise, když jsme s Liamem vešli do baráku.
„Ahoj“ usmál se na mě a políbil mě.
„Neuvěříš co se mi stalo.“ Zasmál se a za ruku mě vedl do kuchyně.
„Co?“ zasmála jsem se s ním, ale je mi celkem jasné, že to bude ta věc s tím heslem.
Zasedla jsem vedle něho ke stolu a Liam naproti nám.
„Nějaký neznámý číslo, mi poslalo heslo na Zaynovo email.“ Zasmál se Louis a kroutil při tom hlavou.
„Ou, vážně?“ nervózně jsem se zasmála, protože jsem na sobě ucítila upřený LIamův pohled.
„jo“ usmál se na mě.
„To je super, takže jak to dopadlo?“ usmála jsem se ještě nejistěji.
„Taky jsem mu zkazil všechny obchody, vymazal všechna jeho důležitá data a tak. Hajzl“ mykl rameny a při tom se usmíval.
„To je super“ usmála jsem se na něj.
„Jo to je“ úsměv mi oplatil a zvedl se od stolu, aby si mohl udělat pití.
Liam na mě pořád stejně zíral. Zíral na mě vražedným pohledem. Šel z něj strach. Opravdu.
Zamračila jsem se na něj a naznačila mu o co mu jde.
Mykl rameny ale po řád se na mě díval.
Odvrátila jsem pohled a snažila se ho ignorovat, jenže to jaksi nešlo.
„Omluvte mě“ řekl Louis a odešel i se zvonícím telefonem.
„O co ti jde?!“ vystřelila jsem hned.
„O nic.“ Mykla rameny znovu.
„Tak proč na mě pořád čumíš?! Děsí mě to.“ Zamračila jsem se.
„Přijdeš mi divná..“ usoudil a znovu se na mě začal koukat, tentokrát zkoumavým pohledem.
„To je super. Nevím co je na mě divného.“ Odsekla jsem.
„Tvoje chování. Ta nervozita nejde přehlédnout. Co jsi provedla?“ zeptal se najednou.
„Prosím?! Co bych asi tak měla provádět“ zašklebila jsem se a zakroutila při tom hlavou. Opravdu mě štve s tím, jak se do všeho šťourá. Ještě aby na něco přišel a byla bych v prdeli.
„Jo chováš se divně. Přiznej si to.“ Stál si za svým.
„Já se nechovám divně.“ Dělala jsem totéž.
„Ale jo“ zasmál se.
Naštvaně jsem na něj ukázala prostředníček, ale to už se ve dveřích objevil Louis.
„O čem se to vy dva bavíte?“ přišel Louis.
„O tom, že je to skvělí, jak jste toho hajzla dostali.“ Usmála jsem se na něj.
„Nevíš kdo by to mohl být?“ koukl na mě najednou Liam.
„Jak to mám sakra vědět?!“ vysmála jsem se mu.
„To je pravda. Jak bys mohla promiň“ vypadlo z něj najednou.
Nespokojeně jsem se na něj a zamračila a namáčkla se ještě víc na Louise. Jestli něco tuší, jsem v hajzlu.
Liam se na mě podíval zvláštním pohledem, ze kterého jsem dostala opravdu strach.
Vylekaně jsem se na něj koukla a vstala od stolu.
„Kam jdeš?“ zeptal se Louis.
„Udělat si pití“ prohodila jsem a odešla k lince.
Zmateně jsem si natočila vodu a napila se. Dostala jsem opravdu velký strach z toho, že něco tuší.
„Je ti něco Laro?“ koukl na mě Louis.
„Ne? Proč?!“ nechápavě jsem na něj koukla a zpozorovala jak se Liam směje.
„Natočila sis- Ehm natočila sis teplou vodu“ zasmál se.
V tu chvíli jsem pocítila, že opravdu piji teplou. Zamračila jsem se a udělala zhnusený obličej. Ti dva se začali smát a já si natočil studenou. Opravdu jsem tak nervní že ani nevím co dělám.
„Vážně ti nic není?“ zeptal se Louis znovu.
„Říkám že není.“ Zamračila jsem se na něj.
„Fajn.“ Usmál se. Odložila jsem skleničku do dřezu a přisedla si zpátky k nim.
„Je- Jen.. Jsem unavená“ vykoktala jsem ze sebe a položila si hlavu na jeho rameno.
„Tak si pojď lehnout.“ Usmál se Louis.
„Vždyť jsem teď přišla“ koukla jsem na něj.
„Mě nevadí že půjdeš spát.“ Mykl rameny.
„Fajn, tak dobrou“ usmála jsem se na něj a políbila ho.
Jen se usmál a já odešla.
Vážně se bojím, že Liam něco tuší. Proč by měl jinak takhle debilní řeči? Jen tak to asi nebude.
------------------------------------------------------------------------------------
Tak jak jsem slíbila je tady část :)
Myslím, že zítra by mohla být taky, ale nevím, protože se budu muset učit chemii -_- abych zase nedostala 5 :'DDD
V každým případě, do konce zbývá tak 5 max. 6 dílů ! :O
Jste rádi? Nebo ne? Jak se vám část líbila?
Chci poděkovat za 5.2K přečtení!! ♥ ♥
Nezapoměňte okomentovat a dát vote!♥
Mylsím že je to všecho :)
Díky
Anettexox
