„Slečno,měla by jste vstávat,pán na vás čeká se snídaní.“ Probudil mě Kellyn hlas. Začala roztahovat roletu a mě probudilo denní světlo. „On už se vrátil?“ zamrmlala jsem. „Ano. Přijel před necelou půl hodinou.“ Odpověděla mi a začala mi připravovat věci do koupelny. Což byly ručníky. „Sprchovat se teď nejdu,díky“ zastavila jsem ji a vstala jsem z postele. Věděla jsem že Zayn nesnáší mou nedochvilnost. Vytáhla jsem ze skříně černou přiléhavou sukni,která dokonale obtahovala můj zadek a k tomu bílé přiléhavé tílko,které zase dokonale obtahovalo zbytek mé postavy. Potom jsem si rozčesala své dlouhé blond vlasy a nalíčila se. „Kelly ukliď to tu prosím.. Díky“ usmála jsem se a odešla z ložnice. Sešla jsme po schodech dolů až do jídelny.
Byl tady dlouhý stůl. Nikdo tady však nebyl. „Baf“ otočil si mě s úsměvem k sobě. Usmála jsem se na něj a přisála se na jeho rty. Usmál se a doprovodil mě až k mému místu. Odsunul mi židli a potom se šel sám posadit na druhý konec stolu. V tu chvíli sem naběhla Kelly ještě s nějakým klukem. Vůbec nevím kdo to byl,asi někdo nový. A začali nám servírovat snídani. „Tak jak ses měl?“ začala jsem si mazat toast. „Jako na každé služební cestě..Ale tentokrát to docela ušlo.. Ty ses měla jak?“ mrkl na mě. „Dobře,ale nudila jsem se..Nevím co tady mám pořád sama dělat.“ Odpověděla jsem mu na to.
„Ehm.. Promiňte že ruším,ale Zayne? Je to důležité“ s klepáním se ve dveřích objevil Harry. Je to něco jako Zayn. Až na to že Zayn je jeho šéf a Harry je něco jako jeho zástupce. Má na starosti všechny tyhle obchody a to,aby všechno probíhalo tak jak má. Kšeftují se zbraněmi,auty,nejdražšími šperky,ale taky se ženami..Jednou tady bylo i dítě. Ostatně tak jsme se sem dostala i já,ale o tom jindy. „To je v pořádku Harry pojď a přisedni si“ ukázal rukou směrem ke stolu. „Díky“ kývl Harry a zasedl ke stolu. „tak povídej“ povzdechl si Zayn a pokynul Harrymu. „Jde o to,že v té Kolumbii je něco v nepořádku….“ Odmlčel se. „Vím že jsi se teď vrátil,ale“ „Rozumím. V kolik letíme?“ skočil mu do toho Zayn. „Co že?! Vždyť si se teď vrátil!!“ vložila jsem se do toho. Opravdu mě to naštvalo. „Zmlkni Laro.“ Řekl směrem ke mně výhrůžně Zayn. Naštvaně jsem se opřela o židli a založila si ruce na prsou. Harry se zasmál. Zpražila jsem ho pohledem sejně jako Zayn a on toho okamžitě nechal. „Ehm.. Letadlo bude přistavěno přesně ve tři hodiny.“ Vrátil se Harry zpět k tématu. „Dobře .Je to všechno?“ odpověděl mu Zayn otázkou. „Všechno.“ Kývl Harry hlavou. Následně na to opustil místnost.
Zayn jen nadzvedl obočí s přikrčeným výrazem čekajíce na mojí reakci. Chvíli jsme se na sebe jen tak koukali,potom jsem se ale naštvaně zvedla a odešla. Nevynechala jsem ani hlasité bouchnutí dveří. Odešla jsme zpět do ložnice,kde jsem se převlékla do černým džín,bílé tílko jsem si nechala a doplnila jsem ho džínovou bundičkou. Vyčesala jsem si vlasy do drdolu a namalovala se. V tu chvíli do pokoje vešel Zayn. „Zlobíš se hodně?“ sedl si na postel. „Jo“ odsekla jsem mu. „Máš tady přece Nialla,Caru a spousty dalších lidí!“ namítl okamžitě. „Nialle!!“ křikla jsem ze dveří ven ignorující jeho výmluvu. „Nialle!!“ křikla jsem znovu,když se nikdo neozýval. „Ano..Jsem tu!“ přiběhl jen v džínách,bez trička,měl rozepnutý pásek a v ruce držel nějaký hot-dog. Zakroutila jsem hlavou při pohledu na něj. „promiň..“ omluvně se zasmál a začal si zapínat kalhoty. „Oblékej se jdeme nakupovat“ nakázala jsem mu a vešla zpátky do pokoje. „Zase?“ následoval mě s otráveným výrazem. Zasedl vedle Zayna. Oba si vyměnili pohledy. „Ano zase.“ Odsekla jsem. Viděla jsme jejich odraz v zrcadle. Zayn jen pokrčil rameny a Niall si povzdechl. „Užij si to.“ Řekla jsem chladně a dala Zaynovi pusu na tvář. On si mě však přitáhl a dlouze mě políbil.
Zpražila jsem ho pohledem a následně na to odešla společně s Niallem pryč. „Jdeš s námi?“ strčila jsem bez klepání hlavu do Harryho ložnice. Cara zrovna ležela na něm. „Ehm.. Kam?“ odlepila se od něj okamžitě. „Nakupovat“ řekla jsem jednoduše. „Musím?“ špitla. „Ne. Jen jsem se ptala. Tak čau.“ Řekla jsem a s těmito slovy odešla. „Nějaká nabroušená dneska.“ Zasmál se Niall,když jsme vcházeli před vilu na parkoviště,kde parkovalo asi 5 velkých černých aut. „Nestarej se.“ Odsekla jsem mu a hodila po něm klíčky. Jen se znovu zasmál a zasedl za volant.
Niall je moje osobní ochranka od první chvíle co jsem tady. Mám s ním docela dobrý vztah. Tedy jak kdy. Nejvíc nesnáším,když mě někam nechce pustit a nebo mi nechce něco povolit. Ale Niall není jedna z těch namakaných goril. Je hubený,svaly docela má,ale žádná sláva. Nenosí černý oblek,a nemá kabely v uších. Chodí oblečený,jako každý normální kluk v jeho věku.Jediné co nosí jsou černé sluneční brýle,ale to taky není pořád. Rozjel se směrem k městu a já jsem jen znuděně pozorovala ubíhající krajinu.
