CHAPTER 37

740 46 8
                                    

„Au“ sykla jsem, když jsem se zvedla a hned si zase lehla. Bolest, kterou právě teď pociťovala moje hlava byla opravdu strašná.

Chytla jsem se za ni a zamračila se.

„Tady“ ozvalo se vedle mě. Otočila jsem se s rukou na hlavě a koukla se na Louise, který mi podával prášek i se skleničkou vody.

„Díky“ usmála jsem se na něj, když jsem si prášek vzala. Jen se na mě podíval vážným pohledem a  dál se věnoval něčemu na svém počítači.

„Moje hlavaa“ zaskučela jsem znovu po chvíli, protože mě opravdu bolela.

Louis si mě nevšímal a jako vzteklý něco zadával do počítače.

„Lásko co se děje?“ chytla jsem ho za ruku a smutně na něj koukla.

„Zayn se mi naboural do emailu.“ Řekl naštvaně a znovu něco namačkal.

„Jak se ti do něj mohl nabourat?“ koukla jsem na něj.

„To by mě taky zajímalo. Strašně by se mi hodilo heslo k tomu jeho.“ Zamračil se.

Povzdechla jsem si a lehla si zpátky na záda.

„Mimochodem.. Co to bylo za chlapa včera? Jak si s ním byla zbytek večera?“ zeptal se po chvíli.

„Máš na mysli Liama?“ řekla jsem jednoduše.

„Ne. Toho blonďáka.“ Odsekl.

„Není třeba žárlit Louisi. Je to můj dávný kamarád, na kterého mám štěstí tak jednou za rok.“ Zalhala jsem.

„Aha. Promiň.“ Prohodil a rychle něco napsal. Ten zvuk tlačítek mi začínal být otravný.

„Právě ti zrušil další obchod!“ vtrhl do dveří Liam.

„Kurva!“ křikl Louis a naštvaně bouchl do klávesnice.

„Musíš toho bastarda nějak zastavit.“ Řekl hned Liamovi, který si sedl na kraj postele.

„Už jsem volal klukům. Do oběda by to mělo být.“ Snažil se ho uklidnit.

„Do oběda?! Tak to bude super!!“ zakřičel na něj Louis s ironickým tónem. Myslela jsem, že moje hlava musí každou chvíli prasknout a bylo mi jasné, že v tomhle domě dnes na spánek nebude nárok.

„Odvezeš mě domů?“ otočila jsem se  k Louisovi.

„Já nemá čas. Liame někomu řekni a zařiď to.“ Odsekl.

Neochotně jsem se zvedla. Oblékla jsem se a společně s Liamem jsme šli ven. Celou cestu jsem se bolestivě držela za hlavu a bolestivě nadávala.

„Ashton tě odveze. Vyhoď jí u zastávky, v centru, ona už dojde a vezmi si moje auto.“  S těmito slovy hodil klíčky od auta nabachané gorile, která byla oblečená v černém.

Na prázdno jsem polkla a ne moc nadšeně vlezla k němu do auta.

Asi pětkrát za tu cestu se snažil navázat kontakt, ale po každé jsme to rychle zamluvila a ukončila. Mezi tím jsem Andymu poslala SMS aby pro mě přijel.

„Díky za- Díky za odvoz“ prohodila jsem když zastavil a rychle vylezla z auta.

„Ahoj“ pozdravila jsem Zayna.

„Ahoj“ usmál se a naklonil se ke mně, aby mi mohl dát pusu. Vzhledem k tomu, že jsem se cítila, jako kdybych měla každou chvíli zvracet, jsem se odklonila na druhou stranu.

„Ještě jsem si nečistila zuby a myslím že každou chvíli budu zvracet, takže promiň.“ Zakroutila jsem hlavou po tom co jsem schytala nechápavý výraz.

BROTHERS (dokončené)Kde žijí příběhy. Začni objevovat