Adopted by Moormeier [CZ]

4.

"Můžeme jet" řeknu když už jsem převlečená, učesaná atd.....

"Hej hej hej, v tom nemůžeš jet Am"

"Co? Proč? Nesluší mi to?"

"Ne, teda jo sluší ti to ale ta sukně je moc krátká"

"Ale není, je fajn"

"Ne ne ne, běž si dát kraťase"

"Pojedu takto ať se ti to líbí nebo ne"

"Nepojedeš"

"Pojedu"

"Zlobíš"

"Hm, co s tím uděláš?"

[Payton]

"Zlobíš"

"Hm, co s tím uděláš?" odcekla. Tss, já bych věděl. Kdyby nebyla něco jako moje dcera potrestal bych jí.....svým způsobem ale potrestal. Stoupnul jsem si za ní a ona se celá zachvěla, její tělo na mě reaguje zvláštně, naběhla jí husina snad po celém těle. Odhrnul jsem jí z krku vlasy a přiblížil se k jejímu uchu. "Jdi do auta" pošeptal jsem, plácnul jí po zadku a do ruky jsem jí vložil klíče od auta. Omlouvám se, nezvládl jsem udržet chuť jí plácnout. Hodila po mně úšklebek a odešla k autu. Potom jsem šel do auta taky, seděla u spolujezdce. Celou dobu byla tiše a tak jsem ticho prolomil. "Koupíme nový batoh, nějaké školní potřeby, můžeš si koupit i nějaké boty nebo oblečení, cokoliv"

"Okey"

"Jo a....Ami? Umm, nějaké takové ty věci nepotřebuješ?"

"Co?"

"No, myslím jakože když máš to....vždyť víš"

"Nechápu" řekne s výsměchem v obličeji ale stále kouká před sebe. Je to mrcha, ví co myslím.

"Jsi hrozná, prostě vložky nebo tampony" 

"Hmm, budeme se o tom bavit?"

"Ne, asi ne. Já jen jestli to nepotřebuješ koupit"

"Asi jo"

"Potřebuješ?"

"Jo!"

"Ty jsi to dostala?"

"Co?! Ne!"

"Tak proč to potřebuješ?"

"Proboha Paytone, tak asi by to mělo být doma pro jistotu"

"A jinak už to dostáváš?"

"Jo a už se o tom nebavme"

"Nojo vždyť jo. Už jsem ticho"..........."a Ami? Od kolika už to-"

"Ne ne ne Paytone, neptej se už na nic"

"Promiň" a už nemluvila.

..................