Adopted by Moormeier [CZ]

1.

"Vstávat holky!" ozvalo se od dveří, hlas patřil tetě Lydii. Tedy vychovatelce, my jim tu ale říkáme tety. Probrala jsem se pouze já a Em.

"My už je probereme teto" oznámila jsem Lydii která s úsměvem kývla a odešla budit ostatní.

"Já beru Bellu a ty prober Harper, máš pevnější nervy" řekla Em a vydala se k Belle. Já se vrhla na buzení Harper, je to boj. Nikdy se jí nechce vstávat a-" NENÍ NĚJAK BRZO?!" vyjekla jsem při pohledu na hodiny které ukazovaly 7:00.

"Zabiju tě Am" ozvalo se od Harper v polospánku, ouu....asi jsem jí vzbudila svým křikem. "Ale až se mi bude chtít vylézt" dodala a zase se zabubala do peřiny.

"Notak Harper, asi je dnes nějaký výjimečný den"

"Každý den je tu stejně na hovno, nebuď naivní Am" řekla Bella která se právě probrala. Má pravdu ale přeci jen...cítím v kostech že dnes se něco děje. 

"Harper, honem. Jinak jsi bez snídaně"

"Seru na snídani. Dám si k snídani tebe jestli mě budeš ještě chvíli srát"

"Jde to?" řekla nadějně teta Lydie která nás přišla zkontrolovat

"Harper se nechce" odpovím a teta si povzdychne.

"Běžte na snídani holky, já jí proberu" řekne a my tři odejdeme na snídani. Po pár minutách dorazí i naštvaná Harper, to bude zas den.

"Holky, kluci! Nasnídejte se a potom do koupelen, udělat hygienu a poté se běžte všichni převléci do něčeho slušného, budeme mít návštěvu" zakřičí teta Margareth. Nasnídáme se a já jdu za Lydií.

"Teto? Kdo má přijít?"

"Muž, příjde si někoho adoptovat. Tak ze sebe utíkej udělat fešandu, dnes máš šanci....jde si pro nějakou teenagerku" odpoví mi a mě se rozzáří velký široký úsměv na tváři. Já mám šanci se odsud dostat a mít rodinu! Já nevěřím! Holky by mi sice chyběli ale mít rodinu? Vždyť je to něco co už si tak dlouho přeju! Odklusám si udělat  všechnu hygienu a převléct se do něčeho....nevím, prostě se obléct.

Vezmu si svůj deník s propiskou a jdu do společné místnosti. Posadím se na koberec do rohu a začnu psát. Holky jsou někde bůhví kde, deník si nepíšou. Je to podle nich nudné. Po půl hodině co sedím jak pecka v rohu a píšu, místnost ztichne. Rozhlédnu se a u dveří zahlédnu umm....chlapce? muže? Já nevím, asi někdo nový ale kde má věci? Kde má kufry? Je to divné. Může mu být maximálně 17, takže někdo nový. Je v košili a vínových kalhotech. Přijde k němu Margareth a něco mu poví, on se rozhlédne po nás všech, kromě mě. Buďto nejdu vidět a nebo jsem prostě až příliš nezajímavá...a! Koukl na mě, chvíli na mě hledí a pak něco řekne Margareth. 

"Am! Pojď sem" zakřičí Margareth a já k ní zvednu pohled. Zvednu se a jdu k nim.

"Aho- ahm..Dobrý den"