Brečíš, tvá slza je rudá jako krev,
cítím zápach železa,
hřeby se probíjí skrze mou rakev,
vidím tmu, cítím hlínu, řídne mi dech,
jsi anděl, já jsem ta "zlá".
Ležím v zemi a tělo se rozkládá,
čekám v truhle ze dřeva,
dřevo se rozpadá, já se rozpadám,
modlíš se nad hrobem, už to nezvládám,
navždy budu necelá.
Anděli, nebreč, tvé oči krvácí,
když se modlíš nade mnou,
vnímám i cítím - to mi nestačí,
anděli, odleť, tvé vzlyky mne tlačí,
podvědomí naplň tmou,
sestři, nazvi mě zrůdou,
nech mě mlčet pod půdou...
ČTEŠ
Pro snící, opilé a ohořelé - sbírka básní
Thơ caTohle je sbírka "rádoby temných" básniček, které jsem psala, když jsem se prala se svým strachem před lidmi. Jsem introvert. O něco menší než před pár lety. Tady ale dokážu mluvit. Nevadí mi, když tohle někdo bude číst. Doufám, že se Vám budou líbit...
