Vidím srdce na dlani a úsměv, co ho zdobí.
Promiň mi to stýskání, já dobře vím, že doby,
kdy sbírali jsme spoje, už nejsou. (a taky postupky)
Hledám karty na stole. Kdepak jsou?
Kde je ta sedmička a srdcový král?
Kdo vždycky puknul, nikdy však neprohrál?
Tečou mi slzy, ale vzpomínám dál...
Nechceš, abychom smutnili,
nechceš, aby tekly slzy,
počkej,... to možná za chvíli.
Teď píšu dopis a kvílí
ve mně vzpomínky. Je brzy,
je moc brzy zapomenout
na to tvoje srdce ryzí.
Chci ti jen říct, že mě mrzí,
že jsem nedošla za tebou. (ani jedinkrát a to mě trápí)
Nejsi tu. Tečou mi slzy. (neboj, to jednou přejde)
Mám tě ráda, to nezmizí. Doufám teto, že to víš... (víš to, že jo?)
ČTEŠ
Pro snící, opilé a ohořelé - sbírka básní
PuisiTohle je sbírka "rádoby temných" básniček, které jsem psala, když jsem se prala se svým strachem před lidmi. Jsem introvert. O něco menší než před pár lety. Tady ale dokážu mluvit. Nevadí mi, když tohle někdo bude číst. Doufám, že se Vám budou líbit...
