Transformers Prime (The Prequel): Tehdy na Cybertronu

Kapitola 27: Smrt

Megatron se v jednu chvíli nemohl ani pohnout. Jeho svět najednou zčernal a on před sebou viděl jen Rain a toho mecha. Viděl energon odkapávající z místa, kudy do Raininy hrudi pronikla čepel. Viděl, jak to jediné, co Rain drží na nohou, byl Maskův pevný stisk na jejím rameni. Nejdříve se chvíli díval na ni. Ale pak se otočil k Megatronovi a jeho tyrkysové optiky zaplály vítězoslávou. Otočil čepelí, což Rain donutilo bolestně vykřiknout, a pak dýku z její rány vytrhl. Odhodil Rain stranou.

,,Jak nemilé..." ucedil. Zpod pláště vytáhl tři jakési kuličky a zvedl ruku. ,,No, každopádně... Snad se ještě někdy setkáme." Hodil kuličky na trávu. Z ničeho nic celou zahradu zahalil oblak černofialového kouře, jehož masa zastřela Megatronovi vidění. Jemu to bylo ale stejně jedno. Moc dobře věděl, kam Rain dopadla... A rozeběhl se za ní.

,,Megatrone, počkej!" volal za ním jeho bratr, ale on to neslyšel. Nevnímal ho. Jeho jiskra teď bila jako pomanutá. Cítil, jak to teplo v něm... Pohasíná. Jak se pomalu nahrazuje prázdnotou.

,,Ne, ne... Raini..." šeptal si sám pro sebe, když k ní padl na kolena a otočil jí na záda. Jako ochromený se podíval na bodnou ránu na jejích prsou. Rain z úst vytékal energon, sípavě dýchala a měla optiky dokořán otevřené. Když její pohled zabloudil k Megatronovi, kouř už se dávno rozplynul. Megatron jí nadzvedl hlavu a ramena a pohladil ji po tváři. ,,Vydrž... Zato, prosím, vydrž..." zašeptal, když uviděl, že se jí zavírají optiky. Ohlédl se na Optima. ,,Volej Ratcheta!"

Optimus chvíli stál jak zaražený do země, ale když ho Megatron okřikl znovu, hned tak udělal. Potom doběhl k nim a klekl si naproti Megatronovi. Ten jemu ani jeho ruce na svém rameni nevěnoval žádnou pozornost.

Za to Rain k němu otočila hlavu. Věnovala mu vyčerpaný úsměv a stiskla mu jeho volnou ruku. ,,Mám... Vás... Moc ráda, kluci..." vypravila ze sebe a zase se zadívala do Megatronových optik, které se mu nevědomky zalévaly slzami. ,,Ne... Neplakej, zlato... Prosím..."

Megatron si ji k sobě přitiskl jak nejvíce dokázal. Opřel si čelo o to její a něžně ji políbil na rty. ,,Vydrž to," řekl jí rázně, ,,dneska se umírat nebude, dobře?"

Rain ho ale svou druhou rukou pohladila po tváři. Chtěla něco říct, ale místo toho se dost ošklivě rozkašlala. Nahnula si Megatrona blíž k sobě a z posledních sil zašeptala jen: ,,Neo..."

,,Cože? Co to znamená?" zeptal se Megatron a odtáhl si ji od sebe. Jenomže to už Rain zavřela optiky a její ruka klesla k zemi. Bylo cítit, jak se celé její tělo uvolnlo. ,,Rain? Raini!" volal na ni Megatron. Stiskl jí ramena víc a po jeho tvářích začaly téct slzy. ,,Raini, vzbuď se!" Čekal, že otevře oči. Čekal, že se zase nadechne... Ale nic z toho nepřicházelo.

,,Megatrone..." oslovil ho Optimus, který možná až moc křečovitě svíral jeho rameno. Megatron ho ale nevnímal. Držel si Rain v náručí a pomalu ji houpal. Teď už nebylo žádné teplo. Jen chlad, a prázdnota... Temno. Nic.  Ani si nevšiml rychlých kroků, které se k nim blížily.

,,Co se stalo? Kde je?" ozval se Ratchetův hlas. Přiběhl k nim i s několika dalšími pomocníky, kteří nesli nosítka. Jakmile k němu ale Optimus zvedl hlavu s prázdným výrazem ve tváři, doktor zamrzl na jednom místě. Přišel pozdě. Příliš pozdě na to, aby ji mohl zachránit.

Když mu Optimus uvolnil místo a on měl možnost zkontrolovat její tep... Rain už byla mrtvá. A malé sparkling s ní.

...

Megatron seděl ve své komnatě už nejméně dva mikrokliky. Kaonská armáda se stáhla po tom, co na značnou část jejích jednotek shodil Starscream několik bomb. A on teď jen... Seděl a civěl do prázdna. Rain mu zemřela doslova v náručí. Doufal, že se tohle nikdy nestane. Přál si, aby tohle byla jenom noční můra, jen zlý sen. Ruce, které měl složené v klíně, se mu třásly. Díval se do podlahy.