Tábor s tebou

-39-

Zase jsme byly v týmech a něco vymýšlely popravdě ani nevím co. Něják jsem to nevnímala. Jediný žeho jsme si všimla byl Dan. Který ze mě celou dobu nespustil oči. Jestli si to nenechá vysvětlit. Tak vážně nevím co budu dělat nemůžu o něj přijít.
"Tess proč jsi dneska tak smutná?" Přišla ke mě Nikol
"Končí tábor a bude mi to tady chybět" řekla jsem ji a setřela si slzu.
"To mě taky ale můžeme se vídat když se s bráchou máte rádi" usmála se. Pokud mě tvůj brácha vyslechne tak možná jo
"Učitě" usmála jsem se na ni.
"Pojďte sem všichni" slyšela jsem Thomsuv hlas. Bože můj ještě že zítra jedu domů. Měla by jsem něco říct Vendy.

Hráli jsme nějakou hru teďka je po obědě. Šla jsem se Stelou nahoru. Potřebuju kamarádku.
Všechno jsme jí do podrobna popsala.
"já mu řeknu aby s tebou mluvil aby si to nechal vysvětlit." usmála se a obejmula mě.
"no tak nebudeš si kazit poslední den tábora. Musíš si to užít zapomeň na Dana a Thomase. A bude to dobrý. Něják se to vyřeší neboj"
V E Č E R
moc se toho od rána nezměnilo aby jsem pravdu řekla. Dan semnou pořád nemluví. Stela za jím byla. A nic. Strašně mě mrzí co o mě řekl. Třeba to nemyslí vážně. třeba
Oni jsou u táboráku. Nechtěla jsem tam. Nemohla jsem vidět Thomase a Vendy spolu.
Podívala jsem se na čas bylo 10:01. Takže za chvilku jsou tady. Celou dobu jsem si četla. Jsem velký milovník seriálů a knížek. Když se do toho zažeru jsem schopná od toho neodrthnout oči třeba šest hodin.
Zachvilku všichni přišly. Daniel o mě zase nezavadil ani pohledem. Všichni ulehly. Řekly jsme si navzájem. Dobrou noc a šly spát.

Nemůžu spát už tak dobrou hodinu.
Všichni už nejspíš spí. A já tady brečím jak kráva. Samozřejmě se snažím být potichu aby jsem nikoho nevzbudila.
Najednou se z venku ozval hrom. Skvělí lepší den jste si vybrat nemohli vy idioti?
Je to jen bouřka nic se mi nestane. Řekla jsem na to se ozval tak 3x větší hrom.