Tábor s tebou

-52-

"pojedeme domů musím se učit" řekla jsem po chvilce co jsme tohle všechno rozdýchali
"jasně taky by jsem se na to měl podívat" řekl otevře dveře já vystoupila a pak vystoupil on. Vzali jsme všechny věci a dali je do kufru.

"co se učíš?" zeptal se mě Dan popravdě ani nevím jestli tohle co dělám je učení nejde mi to dostat do hlavy
"já ani nevím co to je nějáka srajda do matiky" řekla jsem a dala si halvu do dlaní
"no tak musíš se trochu uvolnit" řekl přišel ke mě a začal mi masírovat záda.
"co to počítáš?" zeptal se a sedl si ke mě
"rovnice nějaký ale nechápu to" řekla jsem a on se podíval do počítače.
"ježiš prosímtě to je úplně lehký" řekl a začal mi to vysvětlovat

"už to chápeš?" usmál se
"asi už jo" řekla jsme a políbila ho
"to chceš další kolo nebo co?" zasmál se. Já přikývla.
Vzal mě a chtěl semnou jít do postele.
"Ne zůstaneme tady" řekla jsem mezi polibky.
"jak si přeješ" řekl a začal mi dělat cucáka na krku
Nejednou mu začal zvonit telefon.
"hmmm" zabručel
"zvedni to třeba to bude něco důležitýho" řekla jsem on si povzdechl.
"Ahoj tati......cože?......j-já hned jsem tam" řekl a položil to
"co se děje?" zeptala jsem se a oblíkla si tričko
"mamka měla nehodu jedu do nemocnice" vykoktal ze sebe.
"jedu s tebou nebudeš řídit nechci aby se ti něco stalo" řekla jsem. Zvedli jsme se z postele a šly k autu.
Celou cestu se klepal. Musí mít strašnej strach. Chudák.
"no tak bude to dobrý" řekla jsme a položila mu ruku na stehno. Kde jsem ho začala hladit.