different boys - taekook

10.Kapitola

Taehyung
Doufám, že Yoongi nebude moc naštvaný. Snad ho Jimin uklidní.

Poslední spící na seznamu byl Jungkookie. Vešel jsem k sobě do pokoje a tam ho uviděl. Byl tak klidný, tak nevinný, tak roztomilý a zdál se tak malý. Najedou vypadal tak drobně a křehce. Došel sem k němu a lehce ho pohladil po tváři. Pomalu jsem mu odhrnul jeho tmavé vlásky z obličeje. ,,Jungkookie." zašeptal jsem mu do ucha a on se trochu ošil. ,,Jungkookie, vstávej zlatíčko, už je ráno." povídal jsem mu tiše do ouška. ,,Taehyungie ještě chviličku." mumlal na mě a stále měl zavřená očka. Zamyslel jsem se co by ho mohlo probudit. Už vím. Věnoval jsem mu na tvář několik motýlých polibků. Poté jsem se přesunul na rty. Pomalu jsem ho začal líbat a on spolupracoval. Chytnul jsem ho za krkem a polibek prohloubil. Postupně jsem se přesunul na krk a tam jsem mu vyvořil několik značek. ,,Mmh..Tae Tae." vydechl potichu. Odtáhnul jsem se od něj. ,,Vypadá to že už si vzhůru." usmál jsem se na Kookieho, který už na mě rozespale koukal. ,,Takovéhle probuzení si nechám líbit častěji." zasmál se na mě. ,,Tak jo, píšu si." oplatil jsem mu úsměv. Teď už pojď Jin dělá palačinky. ,,Palačinky?!" vyjekl Jungkook a rychle se zvedl z postele. ,,Tak fajn no příště začnu s tímhle." řekl jsem mu. ,,Ne to ne, tvoje polibky se mi líbily více." přišel ke mě a políbil mě. ,,Ale teď mám hladík Tae." pověděl mi po tom co jsme se od sebe odtáhli.
,,Tak jdem na palačinky." řekl jsem a společně jsme se vydali do kuchyně.

Jimin
Snažil jsem se uklidnit Yoongiho, aby se nezlobil na Taehyunga. ,,Yoongi nezlob se na něj, nemůže za to. Prostě někdy je těžké tě probudit." omlouval jsem se mu. ,,Jimini můj, já se přece nezlobím, jen jsem chtěl, aby Tae odešel." odpověděl a zasmál se. ,,A proč?" zeptal jsem se ho s údivem. Začal se ke mě přibližovat. Když už blízko tak moc, že nás rozděloval necelý centimetr, vypadlo z něj: ,,No přeci abych si tě mohl ještě chvíli užít." začervenal jsem se z toho. Kouknul jsem se do země, ale on mě chytl za bradu a dlouze mě políbil. Dal jsem mu ruce kolem krku a on mně kolem pasu. Tím jsme náš polibek prohloubili. Kvůli vzduchu jsme se ale od sebe stejně museli odlepit. ,,Půjdem dolů za klukama?" zeptal se mě Yoongi. ,,Tak jo už mám docela hlad. Ale chci ještě pusu." požádal jsem si o něj. ,,Tahle ti nestačila?" zeptal se a zároveň se hlasitě zasmál. ,,Nene, já chci ještě." řekl jsem a snažil jsem se o to být roztomilý. Podle toho jak reagoval si myslím, že mi to vyšlo. Přišel ke mě a znovu mě hluboce políbil. Tentokrát se mnou ale začal prudce couvat dokud jsem nenarazil na dveře. Přitiskl se na mě víc. Jednou rukou mě držel za krkem a druhou mi promnul pas. Já jsem mu zapletl ruce do vlasů. ,,Mmmhh." zamumlal jsem slastně. On se ode mě odtáhnul a kouknul se mi do očí. ,,Tahle pusa už stačí?" zeptal se. ,,Tahle určitě." odpověděl jsem a byl jsem z něho stále trochu mimo. ,,Dobře." řekl hlubokým hlasem a se spokojeným výrazem na tváři. ,,A teď už pojď dolů."

Jin
Palačinky už jsem měl skoro hotové. Akorát jsem smažil poslední dva kusy. Hobi mi s jídlem trochu pomohl takže to šlo docela rychle. ,,Krásné dobré ráno." pozdravil nás Jimin když scházel po schodech. ,,No dobré, Yoongi nás nezdraví?" zeptal jsem se. ,,Zdar hoši, jak jste se vyspinkali." zeptal se nás ironicky ale smál se. Měl jsem rád když se Yoongi smál. On byl občas dost vážný, ale zároveň i takový vtipný a usměvavý blázen. Bylo hezký když se smál. ,,Krásně a vy?" odpověděl Hobi Yoongimu taky s náznakem sakrasmu, ale to byl cíl. Všichni jsme se zasmáli. ,,Uu co to bude až to bude?" zeptal se mě Jimin. ,,Palačinky." odpověděl jsem mu. ,,A nějaký už jsou hotový?" zeptal se mě Yoongi, který už vypadal hladově. ,,Akorát už dělám poslední kusy.. Pokud si chcete vzít tak támhle na talíři už jsou nějaké trochu vychladlé. Hobi už jedl a já ujídal při smažení, takže ty na talíři už jsou jen pro vás, Taeho a Kooka." odpověděl jsem. Yoongi i Jimin se k nim hned seběhli a několik si jich nandali na talíře. Bylo to vtipné jak jsme se tam chovali všichni jako doma. Tae a Jungkook konečně scházeli po schodech. ,,No vám to trvalo." postěžoval jsem si. ,,Tak promiň." omluvil se Jungkook a pokračoval ve větě. ,,Jú palačinky.. Už si můžeme nějaké dát?" zeptal se zvědavě. ,,Jo támhle na talíři.. Jo a možná tam třeba tři nechte ať si může dát i Namjoon." odpověděl jsem jim. ,,No teda si hodný, že na mě myslíš." ozval se Namjoon, který teď už stál pod schody a opíral se o zeď. Začervenal jsem se. ,,Dobrý ráno Namjoone." pozdravili ho Tae a Jungkook stejnými slovy a začali se smát. Po snídani jsme já, Hobi, Yoongi a Jimin museli jít domů. Kluci měli doma svoje školní uniformy a já musel jít na přednášku. Jungkook očividně měl už svoje oblečení i u Taehyunga. Zřejmě to není poprvé co u nich doma Kook strávil noc. V duchu jsem se zasmál. ,,Tak ahoj, zase někdy!" loučil jsem se s klukama mezi dveřma. ,,Čau!" křičeli na mě. ,,Užij si přednášku!" slyšel jsem z dálky. Se slovy "Děkuju" jsem odešel.

Jungkook
Kluci odešli a já jsem cupital po schodech za Taehyungiem. Chtěl jsem Namjoonovi pomoct s nádobím, ale trval na tom, že ho umyje sám. Otevřel jsem dveře od pokoje a Tae tam stál bez trička. Měl jen kalhoty a ze skříně si vyndaval košili. Nedalo mi to, a když jsem k němu došel, otočil jsem si ho předem k sobě a začal si ho prohlížet. Položil jsem mu ruce na ramena a jemně ho promasíroval. ,,Mmh Jungkookie." vyšlo z něho. ,,Zachvíli máme školu." snažil se mě zastavit. ,,Nemám v plánu zajít daleko, slibuju." přesvědčoval jsem ho. Přítahl jsem si ho blíž k sobě za krk a začal jsem ho líbat. Když spolupracoval, košili co měl v ruce hodil na zem a za pas si mě přitáhl blíže. Sundal mi tričko a odtáhl se ode mě. Tentokrát si mě prohlížel on. Přejížděl mi jeho prsty přes ruce, hruď a taky přes záda, no všude možně. Mohl jsem se z toho zbláznit. Ale jak jsem slíbil, nemůžeme zajít daleko. Odstoupil jsem od něj, oblékl se do svojí košile, a nasadil si kravatu. ,,Ale noták." postěžoval si Tae. ,,Slíbil jsem, že nezajdu daleko." usmál jsem se na něj mezitím co jsem si upravoval kravatu. Nevím proč vůbec tu kravatu do školy musíme mít. ,,Ale mně nevadí když slib porušíš." řekl Tae nažhaveně a začal se ke mně znovu přibližovat. Já ho ale zastavil. ,,Nene, slib je slib.. Teď se oblékni zlatíčko, nechci aby si do školy chodil takto." poznamenal jsem na to, že stále nemá horní část oblečení a zasmál se.

Společně jsme se tedy vydali do školy. Přišli jsme brzo což se často nestávalo. Normálně kluci čekali na nás, ale teď, čekáme my na kluky. Chvíli jsme si povídali a za nedlouho přišel Hobi. ,,Čau, kde je Jimin a Yoongi?" zeptal jsem se ho. ,,Chtěl jsem se vás zeptat na úplně to stejné." odpověděl. ,,Třeba jim jen ujel autobus." vložil se do konverzace Tae. Chvíli jsme na ně ještě čekali a když už byla minuta před začátkem mysleli jsme si, že se dneska už nepřijdou. Když v tu k nám oba doběhli úplně rudí a spocení. ,,Kde jste byli? Proč vám to tak trvalo? Vám snad ujel bus nebo co? A proč jste tak rudí?" zaplavil je Hobi otázkami. ,,Ujel nám bus." ,,Ujelo nám metro." řekli Yoongi a Jimin ve stejnou dobu něco jiného. ,,Jo vlastně metro." ,,Jo vlastně bus." řekli úplně stejně, ale jako předtím se neshodli. Očividně se zdrželi už doma, pomyslel jsem si a zasmál se. ,,No tak fajn to je jedno teď už musíme jít." poznamenal Hobi a vydali jsme se na hodinu.

1333 slov.. Dneska nebudu mít vůbec čas proto kapitola vychází už teď. Normálně by vyšla až večer, ale už jsem jí včera rozepsala, abych nad tím dnes neztratila čas. Je to těžký všechno zvládat, a ikdyž vy tu kapitolu přečtete za 10 minut, já jí píšu třeba 2 hodiny. Stejně to moc lidí nečte takže vás to asi ani nezajímá. Snad se vám tahle kapitola líbila. Za názory budu ráda.
💜💜💜