different boys - taekook

11.Kapitola

Jungkook
Hned jak jsme vešli do školy zastavila nás nějaká holka. Působila moc mile. Pozdravila nás a každému dala do ruky jakýsi letáček. Otočil jsem ho a viděl nápis ''Zimní ples''. Zimní ples? No mohla by to být zábava, pomyslel jsem si. ,,No páni.. Kluci? Zimní ples? To jako budeme muset někoho pozvat?" zeptal se Hobi se zděšením v očích. ,,Už to tak vypadá." odpověděl jsem mu, ale hned mě zaujal Yoongi. Začal si klekat před Jimina. Vypadalo to, jakoby ho žádal o ruku. Můj bože to je vypadá tak sladce. ,,Jiminie můj, uděláš mi tu čest a půjdeš se mnou na ples?" zeptal se ho. Bylo to tak romantický. Všichni z nás na ně překvapeně koukali. ,,Ano, ano, milionkrát ano." řekl mu Jimin a smál se. Yoongi se postavil na nohy a s Jiminem se obejmuli. Veděl jsem, že Tae nic takového neudělá, protože ještě není připravený. Trochu mě to rozesmutnilo, ale nedá se nic dělat, nemůžu na něj tlačit.

Po první hodině, což byl tělocvik, nás čekala matematika. Byl jsem docela vyřízený, proč proboha davájí tělocvik jako první hodinu? Komu tím asi prospějou? Uklidil jsem si oblečení do skříňky a vzal jsem si potřebné věci na matiku. Vešel jsem do třídy kde už byli kluci, protože se po těláku převlíkají rychleji než já. Jako vždy jsem si sedl vedle Hobiho. Chtěl bych být s Taehyungiem, ale dával jsem mu radši ve škole prostor. Přeci jen seděl kdyžtak hned v lavici za námi. ,,Taehyunguuu!" slyšel jsem jak někdo volá na Taeho. Proboha ne, byla to Luci. No kdo jinej asi. Přišla k Taehyungovi, mě a klukům věnovala ty nejvíc jedovaté pohledy a usedla do lavice. Proč si sedla vedle Taeho? Dá mu už někdy pokoj? Kouknul jsem se na Taeho a on na mě taky. Vypadal hned tak naštvaně, že ikdyž jsem veděl, že není naštvaný na mě, stejně jsem se bál. Byl z ní už tak otrávený, že ji na začatku dokonce ani neodpovídal. Prostě tam jen seděl a ignoroval jí. Ale někoho jako ona nešlo ignoroval moc dlouho. ,,Taehyungu, necheš se mnou jít na ten Zimní ples?" zeptala se ho. No to snad ne. Ona je vážně úplně blbá. ,,Ne." odpověděl jí. ,,Na ples nejdu." dořekl a nad tím jsem se pozastavil. Nechápavě jsem na něj koukal, ale on měl sklopenou hlavu a zapisoval si do sešitu dnešní datum. Jak jako že nejde na ples? Chápu, že jako pár by jsme tam nebyli ale mohli jsme tam jít aspoň jako kamarádi nebo tak. ,,Aha, to chápu, když tam nepůjdeš ty, tak já taky ne." řekla Luci smutně. Myslím, že se jen snažila vyvolat v Taehyungiem pocit viny, aby nakonec řekl ano. Ale to jí nevyšlo. ,,Fajn." sykl Taehyung nepříjemně. ,,Fajn." řekla ona a odešla za svými trapnými kamarádkami. V tu chvíli jsem začal mluvit já. ,,Nejdeš na ples?" zeptal jsem se ho. ,,Nemám plesy rád, nikam nejdu, promiň mi to." řekl a já z něho v tu chvíli cítil smutek, zklamání a strach. ,,Ne to nevadí." odpověděl jsem mu a usmál se na něj. Chtěl bych ho pohladit aspoň po ruce. Nemohl jsem.

*začalo zvonit na hodinu*

Obrátil jsem se k tabuli kde už stál učitel a zdravil nás. Na jeho slova "Zdravím třído" jsem začínal být alergický. On se pustil hned do výkladu látky a já se snažil soustředit se na to, co říkal.

Taehyung
Chtěl jsem jít s Jungkookiem na ples. Koukat se jak Yoongi žádá Jimina bylo krásný. Rád bych udělal to stejné pro Kookieho, ale nemohl jsem. Ještě to nešlo. A ne jen kvůli tomu, že jsem zatím nechtěl, aby to lidi věděli, ale jednou už jsem na plese byl, a nedopadlo to hezky. Nerad na to vzpomínám. Spíš naopak. Snažím se na to zapomenout. Kookiemu to nějak vynahradím. Vezmu ho třeba někam ven, někam kde je to vážně moc hezké. Vlastně jedno místo znám. Vezmu ho tam namísto plesu, jsem si jistý, že se mu to bude líbit.

Yoongi
Na ples s Jiminiem jsem se těšil. I on vypadal nadšeně. Zapisoval jsem si co nám říkal učitel, když vtom mě Jiminie chytil za ruku. Trochu víc si ke mě přisunul židli a jen lehce se o mě opřel. Zasmál jsem se. ,,Miluju tě." zašeptal skoro neslyšitelně, tak, abych to slyšel jen já. ,,I já tebe." odpověděl jsem mu stejnou hlasitostí. On se jen usmál, odtáhl se, a zase se věnoval se učiteli. Není to poprvé co jsme si tohle řekli, ale vždy když se to stane tak mnou projede pocit štěstí. Lidi si většinou myslí, že jsem nevrlý a kdo ví co ještě. Ale to není pravda. Jen to trvá než lidem začnu věřit, a už mě zklamalo spoustu lidí. Často mám problémy s tím, někomu věřit. Ve svém životě momentálně věřím jen naší partě a rodině. Byl jsem rád, že jsem byl s Jiminiem.

Jungkook
Achjo. Povzechnul jsem si v hlavě když jsem viděl jak se Jimin přisunul k Yoongimu. Přál bych si, aby jsme se s Taehyungiem mohli na veřejnosti chovat stejně, jako oni dva. ,,Já vím, že to říkám pořád, ale oni se k sobě vážně tak hodí." pošeptal mi Hobi. ,,Hmm jo, to jo, jsou spolu vážně krásní." odpověděl jsem mu s povzdechem. Zbytek hodiny jsem jen musel poslouchat nudný výklad o statistice.

Po zvonění jsme se nemuseli nikam stěhovat, protože dějepis jsme měli ve stejné třídě. Došlo mi, že jsem dnes neměl moc plánů, tak bych mohl někam pozvat kluky. ,,Hele nechcete jít dneska na jídlo? Mamka mi nedávno říkala o jednom stánku na náměstí, kde prý prodávají strašně dobrý jídlo. Říkala, že tam byla s kolegyní z práce a té taky moc chutnalo." vychvaloval jsem jim jídlo, aby se mnou šli. ,,Zní to vážně lákavě, ale já dnes bohužel nebudu moct, s Jiminiem jdeme do kina." řekl Yoongi a usmál se na něj. ,,Aha takže to asi nemůžeš ani ty Jimine, že?" zeptal jsem se ikdyž jsem znal odpověď. ,,No myslím, že by si Yoongi všimnul kdybych nepřišel, takže ne promiň." řekl Jimin a zasmál se. ,,No já bych mohl, ale v kolik asi tak?" zeptal se Hobi. ,,No jak se ti to hodí?" zeptal jsem se ho. ,,Asi hned někdy po škole, večer pak musím jít do centra. Něco jsem si objednal a ty blbci mi to nechali na té hnusné zaplivané poště." vylíčil nám Hobi svoje kouzelné plány na večer. ,,Fajn tak po škole já mám dnes čas celý den." řekl jsem. ,,Tae a ty můžeš?" zeptal jsem se ješte Taeho. ,,Jojo já mám dnes taky čas. Můj bratr si dnes totiž vzal volno v práci, protože s má s někým rande, takže nehlídá v kolik se vrátím domů." vysvětlil nám. ,,Skvěle, tak sraz u hřiště ve tři?" navrhl jsem. ,,Platí." ,,Platí." řekli Tae a Hobi.

Škola pak už ubýhala rychle.

Doma jsem byl kolem 14:47 takže jsem se jen stihnul rychle převlíknout a hned vyrazit. Bežel jsem na sraz s Hobim a Taehyungem, kteří už na mě na hřišti čekali. Vydali jsme se na náměstí. Každý z nás objednal jiné jídlo a navzájem jsme si dali ochutnat. Hobi pak už musel jít na poštu. My s Taehyungiem jsme ještě zůstali venku a procházeli se. Byla to magická noc, byly vidět hvězdy a ani jsme nepotkali moc lidí. Asi to bylo tou zimou. Lidi většinou nechtějí chodit ven v zimě. Nechápu proč, já mám zimu rád. Hlavně když krásně nasněží.

Pomalou procházkou jsme se dostávali k mému bydlišti. Když už jsme došli před něj, čekalo nás loučení. ,,Moc jsem si to dnes užil Tae, je hezký si někam takhle vyjít." řekl jsem mu s králičím úsměvem na rtech. On se na mě taky usmál a začal se přibližovat. ,,I já." řekl stručně a políbil mě. Já se do polibku usmál a líbal ho nazpět. Na konci, potom co jsme se od sebe odlepili, mi věnoval ještě několik motýlých polibků. ,,Tae..-..už vážně..-..musím." řekl jsem mu mezi polibky. ,,Nojo." řekl on a dal mi poslední pusinku. ,,Tak dobrou." ,,Dobrou." rozloučili jsme se.

V posteli jsem nad touto vzpomínkou usnul.

Dnes je to 1336 slov. Snad se vám kapitola líbila. Do příběhu se v další kapitole vloží nová osoba, která bude jedna z vedlejších postav. Ale nebojte nebude to špatnej člověk. Doufám, že jsem vás pořádně navnadila a těšíte se, protože máte na co.
💜💜💜