13.Kapitola [15+]

158 4 1
                                    

Taehyung
Konečně je konec. Teď mám Kookieho jen pro sebe. S klukama jsme se už loučili a odcházeli jsme. Šel jsem hrdě vedle něj a měli jsme namířeno domů. Respektive ke mně domů. ,,Tak jdeš rovnou ke mně viď?" zeptal jsem se ho pro jistotu. ,,Jo jdu. Ale ještě napíšu mamce, že domů nepříjdu. Bude ti vadit kdybych zůstal pár dní?" ptal se nejistě a mezitím psal sms svojí mamce. ,,Vůbec ne. Už jsem říkal, že budu naopak rád." odpověděl jsem mu trochu oplzle. Zasmál se a trochu začervenal. ,,Dobře dobře.. A moho bych si půjčit nějaké tvoje oblečení?" řekl Kook. Hned jsem věděl co na to řeknu. ,,Žádné nebudeš potřebovat." odpověděl jsem mu a trochu se přiblížil, abych mohl vidět jeho reakci z blízka. Od školy jsme už byli dál, takže mi to nevadilo. ,,Taee ale já mluvím vážně. Nebo mám snad chodit nahý i do školy?" položil mi tak trochu řečnickou otázku. ,,No to ne. Ty jsi jenom můj." pověděl jsem a dal jsem mu ruku kolem ramen. On se zase jen uculil.

Když jsme došli domů, potkali jsme tam někoho, koho by jsme tam nikdy nečekali.

Jin stál v kuchyni a Namjoon stál nezvykle blízko něj. ,,Jine?" řekli jsme s Kookiem jednohlasně a mně se to líbilo. ,,Jee Tae tady jsi.. Víš já jsem ti přišel dát.. ehm.. no přišel jsem ti dát polívku." vykoktal ze sebe Jin. ,,Polívku?" zeptal jsem se ho s nechápavým výrazem v obličeji. ,,No jo ano. Jak si říkal, že si moc nevaříte tak jsem vám donesl jídlo." řekl stále trochu ustrašně, jakoby se bál prozradit nějaký tajemství nebo tak. ,,Jo no to si hodný, ale nemusel si pro nás vařit." odpověděl jsem mu a věsio jsem u toho svojí bundu na věšák. Kookie zatím jen mlčenlivě přihlížel co kdo bude dělat. ,,Jo to mně vůbec nevadí, vařím rád." řekl Jin. ,,No dobře jak chceš. A kde ta polívka je?" zeptal jsem se a rozešel jsem se do kuchyně. ,,Kde je? Ehm jo.. Ježiši já jsem ale blbej, musel jsem jí nechat doma...- no tak já jdu." řekl a vydal se do předsíně. Prošel kolem Kooka a s pouhým "Tak čau" rychle odešel.

,,Co to bylo?" zeptal jsem se Namjoona, který jen potichu stál v kuchyni a stále neřekl ani slovo. ,,Já nevím Taehyungu jsou to tvoji kamarádi. Já je přeci vůbec neznám." řekl trochu podrážděně. Zněl jako kdyby byl naštvaný nebo zklamaný nebo nervózní. Byla to směs emocí. ,,No dobře no.. Hele vadilo by ti kdyby tu Jungkookie pár dní byl?" zeptal jsem se ho. Trochu jsem se bál ptát, podle jeho nálady. ,,Jo klidně ať tu je." řekl Namjoon. Najednou se ozval zvuk zprávy z telefonu. Namjoon si zapnul mobil něco četl a trochu se usmál. Vypadal najedou tak vytěšeně. Pak se ale koukl na nás a rychle se zamračil. Ten jeho naštvaný obličej byl ale hodně nahraný. ,,Achjo, mh no zrovna mi napsal šéf, že musím do práce. Jo takže ahoj." řekl Namjoon a vypařil se rychlostí blesku. Ještě nikdy jsem ho neviděl pospíchat tak rychle.

Kook stál pořád v předsíni. Stále měl boty i bundu, a i všechno ostatní oblečení. Bohužel. ,,Co to bylo?" promluvil konečně. ,,Nemám nejmenší tušení." odpověděl jsem mu. ,,Proč tam stále tak vystáváš? Pojď už." řekl jsem mu. ,,Jo no jo.. vůbec mi nedošlo, že jsem pořád v budně." zasmál se.
,,Tae no a nemůžem se nejdřív najíst? Třeba se i na něco kouknout v televizi?" zeptal se mě. Vlastně jsem hlad docela měl tak proč ne. ,,Jo tak jo, ale nic tu není k jídlu tak musíme něco objednat. ,,Pizzu?" nabídnul Kookie. ,,A co sushi?" řekl jsem já. ,,Ehh.. a co burgry?" zeptal se s nadějí v hlase. Chvíli jsme se ještě dohadovali. Nakonec jsme se dohodli na nudlích.

,,Tak joo!" vyjekl jsem. ,,Jídlo je tu za necelou půl hodinu." oznámil jsme Kookiemu. ,,Super." vykřikl radostně. Zněl jako kdyby nejedl už týden. Musel jsem se nad jeho chováním pousmát. ,,Pustíme si Přátelé?" zeptal se mě. ,,No já nevím, jak se říká když něco chceš?" otočil jsem se na něj s úsměvem na rtech. On se zasmál a věnoval mi pohled "to myslíš vážně?". Nakonec ale udělal co jsem chtěl.
,,Taehyungie prosím prosím pěkně prosím." poprosil mě hezoučky. ,,A co za to?" zeptal jsem se ho a nasadil svůj perverzní úšklebek. On to pochopil. ,,Co budeš chtít." řekl mi a aby toho nebylo málo, olíznul si a poté zkousl rty. ,,Mhh tak to beru." řekl jsem a pustil seriál.

different boys - taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat