Vlčice na útěku

6.

Když Lia proskočila oknem, můj hlas se mu zasekl v hrdle. Už už jsem se připravovala na tvrdý náraz nebo dokonce i na smrt.

Tak jestli tohle přežijeme tak Liu zabiju já pomyslela jsem si a najednou přišla ohromná bolest

Přišlo mi to jako věčnost než jsem se probudila, akorát to podle toho co se dělo trvalo asi tak minutu.

Lia zrovna běžela lesem tou největší rychlostí jako dokázala se všemi těmi zraněními. Přeci jen jich nebylo málo, několik zlomených žeber zlomenou přední levou nohu, a ne zrovna malý otřes mozku.

Nejlepší na tom ale je, že to co se stalo jí tak se stalo i mě akorát jsem to teď tolik nevnímala ale jsem si na sto procent jistá že až se proměním zpět tak mě to bude bolet.

Obdivovala jsem Liu že i přes  to všechnu bolest dokáže pořád běžet. Nejspíš jí pomáhal ten fakt že se za náma můžou každou chvíli zjevit ostatní, a ještě horší že by nás mohli odvést Ravenovi pokud nás chytí.

"Lio, asi tě zabiju pokud se z toho nedostanem" řekla jsem jí.

"Kiro, teď prosím mlč!" okřikla mě a já ztichla do tý doby dokud jsme nedoběhli k vodopádu.

"Za vodopád!" křikla jsem na Liu, ale ona mě očividně ignorovala a přiběhla k vodě. Jenže jsme ale už neměli tolik času na to aby mě Lia ignorovala, protože jsme slyšela zavití a to pro ostatní naznačovalo že jsem nablízku.

"Lio doháje co to děláš!? Běž za ten blbej vodopád nebo se neznám!" začala jsem jí nepříčetně křičet v hlavě.

"Čekej" zněla prostá odpověď.

Než jsem stačila něco říct, tak Lia skočila do vody a přeplavala na druhý konec, vylezla ale zase se pak vrátila a začala plavat proti proudu k vodopádu.

Po chvíli jsme se vynořili za vodopádem v malé jeskyni.

"Co to sakra mělo znamenat!?" doprošovala jsem se odpovědi.

"Musela jsem je zmást aby nás hned nevystopovali" řekla Lia unaveně.

"Oh" byla jediná moje odpověď. Sice jsem chtěla nechat Lie nějaký ten odpočinek, ale ještě není konec.

"Lio? Myslíš že ještě zvládneš najít nějaký úkryt?" zeptala jsem s prosbou v hlase.

"Myslím že jo, ale ten adrenalin už ze mě pomalu vyprchává" odpověděla snad ještě víc unaveně.

Bylo mi jí strašně líto...

Ahoj, vítáme vás u nové kapitoly

dnes je trochu kratší ale to snad nevadí 

(první stejně byla kratší🤣).

T&M