// Z Šikany V Lásku//

*(*5*)*

Po škole jsem se u skříněk přezul a šel na bus jako vždy. "Kam si myslíš že jdeš?" Zeptal se Renji stojící za mnou i s partou. Opatrně jsem se na ně otočil a pokrčil rameny.

"Ty jsi mě neposlouchal viď." Zašklebil se Renji. Jen jsem sklopil hlavu k zemi. "Tak pojď... Ukážu ti naši oběť." řekl a už se někam rozešel.

Poslušně jsem se vydal za nim a následoval jeho kroky. Dva kluci šli za mnou a zbytek přede mnou. Henry se o něčem bavil s Jefrym a Renji vypadal že má chuť někoho zabít.

Došli jsme za školu a všichni se opřeli o zeď školy. "Za pár minut vyjde." Řekl Renji a koukl se na hodinky na ruce.

Já neměl vůbec tušení co mám dělat nebo na koho čekáme. Cítil jsem se že jsem tu prostě na víc a že se k nim nehodim. Chtěl jsem se na něco zeptat, ale přerušil mě Jefry.

"Už jde." Řekl a všichni se odloupli od zdi. Ze zadního vchodu školy vyšel hnědovlasý kluk a za ním šla parta tří členů. Renji nám naznačil ať jdeme za nimi.

"Heleme se samotný Renji Delerend." Řekl ten hnědovlasý. "Rád mě vidíš?" Usmál se šíleně Renji. "Velice." Pousmál se.

"Bojíš se že ti přeberu město?" Zeptal se se smíchem v hlase hnědovlásek. "Mně ho nikdy nepřebereš to je snad jasné..." Zamračil se Renji a přešel ke klukovi blíže. Renji byl o pár centimetrů vyšší, takže měl výhodu.

"Připrav se na noční můru." Řekl Renji přímo u hnědovláska. Potom se otočil a naznačil rukou že máme jít, ale ten kluk se znova ozval.

"Jak vidím tak máš nového člena party." Se mnou to úplně trhlo. Renji se zastavil a otočil se. "Nezáviď mi Erene." Ušklíbl se na něj a už jsme šli pryč.

Tak jo to bylo divné. "Hej kdo to byl?" Zeptal jsem se Henryho, který šel zrovna vedle mě. On se na mě podíval s výrazem říkajícím 'To nemyslíš vážně.' Nakonec se na mě usmál a spustil.

"Eren D. Tak mu všichni říkají. Je hrozně egoistický a myslí si o sobě bůh ví co. Vyzval Renjiho na souboj a Renji si to nenechá líbit jak ho znám. Jestli Eren Renjiho vytočí opravdu hodně, tak bude těžké Renjiho zastavit aby ho nezabil."

Renji se na nás otočil, protože nás nejspíše poslouchal. "Hej... Přijel pro mě sluha... Musím jít... Zatím." Řekl Renji a nastoupil do černého loxusního auta, které zrovna přijelo a pak odjel.

"Co teď?" Zeptal se Sam a prohrábl si vlasy. Já jen pokrčil rameny. "Mám nápad." Ozval se Henry. Všichni jsme se na něj podívali. Ale Henry zíral jen na mě. Pomoc ne nic mi nedělejte. Řekl jsem si pro sebe.

"Naučíme Benjamina jak být extravertní." Usmál se Henry. Pomoc. "To bude těžké... Nechápu proč si tě Renji vybral jsi akorát přítěž." Ozval se Dustin sedící na lavičce a kouřil cigaretu.

Všichni se na něj podívali říkajíc 'Drž hubu'. Dustin pochopil a na obranu zvedl ruce že se vzdává. "Pojď jdem do parku na naše místo." Řekl Jefry a už jsme šli.

Pohled Renji...

Sluha mě vyhodil na příjezdové cestě u naší vily. Rychlým krokem jsem vešel dovnitř. Zahl do obýváku kde seděl můj otec. Zastavil jsem se před nim.

"Co potřebuješ?" Zeptal jsem se s nezájmem. "Našel jsi toho kluka?" Zeptal se otec se sklenkou v ruce.

"Jistě že jsem ho našel... Myslím že to je on..." Otec jen kývl hlavou. "Dobře, zítra ať je tady."

"Neboj." Usmál jsem se. "Nezabil jsi někoho že ne?" Zeptal se znova jako každý den. "Ne... Já sliby držím." Pousmál jsem se. "Fajn."

"Můžu ven nebo ne?" Zeptal jsem se znuděně. "Jestli půjdeš ven, tak mi ho přiveď už dneska." Jen jsem kývl. "Tak jdu ven." Usmál jsem se do široka a vypadl ven.