// Z Šikany V Lásku//

*(*7*)*

Ráno jsem se probudil. Neměl jsem ponětí kolik je hodin. Chtělo se mi ale hrozně na záchod, tak jsem vstal a vyšel na chodbu směr koupelna.

Ulevil jsem si a rovnou si hodil ranní sprchu. Osušil jsem se a jen v trenkách šel zpět do pokoje. Odtáhl jsem závěsy a sedl si na postel.

Po chvíli někdo zaklepal a hned vešel. "Zdar Benji tady máš oblečení." Usmál se Renji a přeměřil si mě pohledem. Až teď mi došlo že jsem vlastně polonahý. Vzal jsem mu oblečení z ruky a natáhl na sebe bílé tričko s černým potiskem. Kde bylo napsáno PSYCHO BOY.

"To triko je tvoje?" Zeptal jsem se, když jsem si přečetl ten název. "Jo" Odpověděl prostě a šel ke dveřím. "Sraz v jídelně." Dodal a odešel. Oblékl jsem si na sebe poslední kusy oděvu.

Černé kalhoty a modro červená mikina se spojenými kapsy vepředu. Kde mám vůbec tašku s věcmi. Prošel jsem celý pokoj. Nakonec jsem tašku našel u mé postele a tam jsem měl mobil i sluchátka. Koukl jsem se kolik je hodin. Bylo čtvrt na osm.

Mobil jsem uklidil do tašky a tu si pak hodil na jedno rameno a šel jsem do jídelny. Tašku jsem nechal v chodbě a sedl si vedle Renjiho. Ten si snídal cereálie.

Na stole bylo mnoho jídla a já si mohl vybrat úplně cokoli. Starosta si v čele stolu popíjel kávu a zajídal to buchtou. "Nezapomeňte po škole sraz před školou. A v kolik končíte že?"

"Já ve dvě jako vždy..." Odpověděl Renji. "Jo já taky dnes ve dvě." Řekl jsem tiše. "Dobře, tak ve dvě budu stát před školou." Jen jsem kývl.

Po snídani jsem si doběhl udělat hygienu a pak před domem nasedl do černého luxusního auta, kde už Renji seděl. Sedl jsem si do zadu vedle něj a připoutal se. Opřel jsem se o sedačku a my vyjeli.

Před školou jsme vystoupili. U školy na Renjiho čekala parta. Začali se zdravit a nakonec i mě pozdravili. Potom jsme šli do školy. "Tak co jak ses vyspal?" Zeptal se mě Dustin. "V pohodě..." Odpověděl jsem. "Má to tam krásné viď. Chtěl bys tam bydlet?" Jen jsem pokrčil rameny. "Já tam prý budu bydlet." Dustinovi spadla brada.

U skříněk jsme se rozdělili a nakonec si to namířil do třídy. Sedl jsem si na své obvyklé místo. Karolin si mě nevšímala, teda asi. Celá třída mě propalovala pohledem. Pro jistotu jsem si vzal sluchátka a zavřel oči. Opřel jsem se o lavici a poslouchal hudbu.

Po chvíli začala hodina. Probíhala nudně a skoro celou jsem jí prospal. Probudil mě až zvonek na konec hodiny. Znovu jsem si namířil do kantýny jako každý den. Kluci tam už byli. "Dnes si platí každý svoje." Rozhodl se Renji. Všichni jen kývli na souhlas a zase jsme předběhli celou řadu.

Koupil jsem si dva sendviče jako obvykle a znova si to namířili do zadní části školy. Renji se zastavil a zamračil se na Erena a jeho partu, kteří seděli na našich místech. "Od teď je to tu naše." Zasmál se Eren. "Kdo si myslíš že si!" Zařval na něj Renji až všichni nadskočili kromě Erena samozřejmě.

"Ty víš moc dobře kdo jsem." Zamračil se Eren a stoupl si. Přišel k Renjimu a díval se mu přímo do očí. Renji se snažil udržet, ale nevydržel to. Eren schytal pěst do obličeje. Spadl na zem a tekla mu krev z nosu. Vypadalo to že ho zabil, ale to jsem vyloučil když jsem viděl jak se mu hýbe hruď jak dýchá. Jeho parta zpanikařila a skoro mrtvého Erena někam odnesli. Renji si sedl na své křeslo a podíval se na mě.

Poklepal na místo u něj. Opatrně jsem se tam vydal. Renji mě chytil za zápěstí a posadil mě k jeho nohám. Hlavu jsem měl u jeho kolen a můj zadek seděl na zemi. Renji mi začal prohrabávat vlasy. Bylo to příjemné, tak jsem zavřel oči. Hlavu jsem položil na jeho nohy a otevřel jsem oči.

Díval jsem se Renjimu do očí. Má je tak krásné, viděl jsem v nich jiskřičky. Kluci už seděli na svých místech a pozorovali nás. Renji se na mě krásně usmál a já zamrkal. Znova mě začal hladit ve vlasech a pak jemně na mém obličeji. Bylo to tak příjemné že jsem zase zavřel oči. Všichni si začali spolu bavit, ale já nic nevnímal jen Renjiho doteky.

Nakonec jsme museli do tříd na hodinu. Vedle mě šel tentokrát Sam. "Renjiho sis nějak obmotal kolem prstu." Zasmál se. Jen jsem se na něj nechápavě podíval. "Ježiši... Prostě se mi zdá že si Renjiho dokázal uklidnit, tak aniž bys něco dělal. To nikdo z nás nedokázal." Usmál se na mě Sam. Nakonec jsme se rozloučili a já zapadl do třídy.

Po škole jsem šel ke skříňkám se přezout. Před školou už byla celá parta. Renji na mě mávl že jdeme. Mávl jsem všem na rozloučenou a šel k velkému šedému autu. Renji šel dopředu a já dozadu. Starosta s někým zrovna volal.

Kouknul jsem se ven. Všichni zírali na to auto ve kterém jsem seděl. Nakonec starosta do telefonoval a vyjeli jsme směr dětský domov.

"Všechno už je domluveno jen podepíši papíry a ty si mezitím zabalíš a pak pojedeme domů." Řekl starosta a já jen pokýval hlavou že souhlasim.

Zaparkoval u sirotčince a já vystoupil, tak udělal i starosta a Renji. Šli jsme dovnitř. Pozdravil jsem učitelky a šel do svého pokoje. Renji kráčel za mnou. Vešel jsem do malého pokoje kde byla postel, skříň a stůl... Toť vše. Oblečení jsem naskládal do krabic a zbytek věcí do mé tašky a do poslední krabice. Měl jsem jen dvě krabice a plnou tašku. Renji mi pomohl vzít jednu krabici a šli jsme je dát do auta.

Starosta tam ještě něco řešil a nakonec jsme si všichni sedli do auta a jeli do nového domu. Tedy pro mě nového samozřejmě. Cestou nám starosta něco říkal a Renji většinou odpovídal a já jen pokýval hlavou, když se mě na něco ptal.

Doma jsem si vybalil. Netrvalo to dlouho. Všichni jsme se sešli na obědě a bavili se spolu jako rodina. Renji je prý rád že má od teď bratra a já jsem zase rád že mám otce a bratra. Vyprávěl jsem jim svůj život o ničem.

O Renjim jsem se dozvěděl že se rád mazlí a že má od toho plyšáka na posteli. "Ale teď už ho potřebovat nebudu." Bránil se Renji a podíval se s úsměvem na mě. To jsem měl chápat jak? Že já budu jeho nový mazlící plyšák? Usmál jsem se.

Na obrázku Sam...
Omlouvám se za chyby...