// Z Šikany V Lásku//

*(*8*)*

Zase sedím v lavici a poslouchám výklad učitele na novou látku. Poznámky si zapisuji do sešitu dějepisu. Už jen jedna hodina přede mnou.

Nikdo ještě neví že jsem od včera bratr Renjiho Delerenda. Ale dnes to všichni pravděpodobně zjistí.

Konečně zazvonilo na přestávku. Zabalím si učebnice do tašky a vyjdu ze třídy. Namířim si to ke skříňkám. Odemknu ji a hodím si tam tašku a vezmu si tělocvik.

Dnes je pátek poslední hodina, takže tělocvik... Super... Popravdě mě trochu baví, ale taky trochu ne, podle toho co děláme. Zabouchnu skříňku a jdu do šatny kluků.

Igelitku s věcmi na tělák pověsím na háček a vytáhnu z něj boty, triko a kraťasy. Do šatny přichází další mí spolužáci. "Hej slyšeli jste že jsme spojení?" Zaslechl jsem jednoho kluka a mezitím se převlékal.

"S kým zase?..." Zeptal se někdo za mnou. "Nejspíše s druhou třídou s Áčákama." A to jsem sebou cukl. Tam chodí Renji a Dustin plus Sam a Henry. "Nechodí tam náhodou ta parta?" Neslyšel jsem odpověď, takže asi kývl hlavou nebo nevím.

Měli pravdu opravdu sem začali chodit Áčáci. Zrovna jsem si sedla na lavičku a obouval si tenistky. Neviděl jsem před sebe, protože mi dlouhé, bílé vlasy padali do očí, takže jsem viděl jen své boty. Někdo mě pohladil po vlasech. Zvedl jsem hlavu a tam stál Sam, Henry a Renji mi sahal na vlasy.

Nešlo si nevšimnout jak na nás celá šatna kouká. "Jdeme ven!" Ozvaly se holky z chodby a zabouchaly nám na dveře. Renji a ostatní se také převlékly a pak jsme spolu šli jako parta ven na ovál s hřištěm na fotbal a na basket, písek do dálky a prostě tam bylo skoro všechno.

Všichni se scházeli uprostřed hřiště, tak jsme šli za nima. Najednou mě někdo chytil kolem ramen. Podíval jsem se kdo to byl. Ah kdo jiný než Renji. Stouply jsme si k ostatním. Zase ty pohledy. "Po škole jdeme ven. Dnes jsou závody, tak tam musíme jít." Řekl Renji a pustil mě. Nechápavě jsem na něj koukal. "Závody na skateboardu..." Řekl přesněji.

O závodech na skateboardu jsem slyšel, ale nikdy jsem tam nebyl a nezajímal se o to. Pár kluků ze třídy sledují jejich stránky, ale nikdy jsem je neviděl. "A ty závodíš?" Zeptal jsem se, protože mně to celku zajímalo. Renji se usmál. "Já patřím do legend." Poplácal mě po hlavě. "Já taky závodí btw, ale legenda nejsem heh." Ozval se Sam.

Všiml jsem si že na Renjiho pár kluků a holek kouká s úžasem, takže má nejspíše pravdu. Konečně přišel učitel. "S druhou třídou teď na těláky budete spojeni pokaždé, protože paní učitelka Sterenová otěhotněla. Dále začínáme rozcvičkou. Jedno rychlé kolo a pak předcvičuje... Třeba..." Rozhlížel se po všech. A nakonec se podíval na mě. "Benjamin bude rozcvičovat." Jen jsem si povzdechl a šel běhat jedno kolečko.

Ze třídy jsem patřil mezi ty nejrychlejší a nejvíce vytrvalí. Všechny jsem zase předběhl a byl vepředu. Najednou se ke mně dostali všichni z party. Renji se na mě usmíval jako sluníčko. "Nevěděl jsem že jsi tak rychlý." Na to jsem jen pokrčil rameny a už jsme byli v cíli. Počkal jsem až všichni doběhnou a pak začal rozcvičovat.

Renji a ostatní byli úplně v zadu a flákali se nebo se rozcvičovali podle svého a furt si povídali. Holky vepředu dělali přesně vše co já. Po rozcvičce jsme šli běhat sprint po dvojicích. Jako vždy ke mně nikdo nešel a nezbyla ani jedna osoba. Nakonec na mě zamával Renji. Šel jsem za ním, ale ten už byl s Dustinem. "Budeme ve trojici." Řekl Renji a pocuchal mi vlasy.

Všichni už začali běhat na písknutí popořadě. Nejrychlejší čas jsem tu slyšel 6,55. "Kolik uběhnete?" Zeptal jsem se Renjiho a Dustina. "Kolem pěti, podle toho jaký mám den." Řekl Renji. Potom jsem se podíval na Dustina a čekal kolik řekne on. "Jo já taky tak nějak, ale rychlejší jak Renji nejsem." Odpověděl Dustin.

Konečně jsme šli na řadu mi. Připravili jsme se na start. "Připravit... Ke startu... Pozor... Teď..." Ozval se učitel a zapl stopky. Všichni tři jsme vystartovaly jako střely. Běžel jsem přímo vedle Renjiho a Dustin jen kousek za námi. Doběhli jsme do cíle. "5,23 Oba dva a Dustin 5,30." Řekl učitel. Cestou zpět jsme se vydýchávali. "Nečekal jsem že jsi rychlý jako já." Řekl Renji vedle mě.

Nejspíše máme nejrychlejší čas ze všech. "Jednou jsem dokázal i čtyři sekundy. To jsem byl naštvaný a energetický zároveň." Pousmál jsem se ze vzpomínky z minulého roku. Po nějaké době jsme šli znovu na řadu. Renji měl 5,17 Dustin 5,42 a já 5,23... Jo Renji je prostě rychlejší a co.

Na konci hodiny jsme hráli fotbal a vybíjenou, podle toho kdo chtěl co já šel samozřejmě na vybíjenou. Renji a Dustin na fotbal a Henry se Samem se mnou.

Po hodině jsem se šel do sprchy vysprchovat, protože to dělám každý tělák. Sprchy jsou sice velké, ale nemají žádný závěs. Jsou jen rozdělený tenkou zdí. Jako vždy jsem si zalezl na kraj a začal se sprchovat.

Ve třídě máme asi tři gaye, a taky se sprchují, ale u Áčka nevím jak to mají. Někdo vešel. Neřešil jsem to a myl si vlasy play boyem. Byl jsem otočen zády k východu ze sprchy. Bylo mi zvláštní že furt neslyším téct vodu od toho druhého člověka co sem vešel. Byl jsem líný se otáčet.

Nakonec jsem se domyl a vypnul sprchu. Až teď jsem slyšel zapnutí sprchy. Vzal jsem si svůj ručník a osušil se. Oblékl jsem na sebe jen slipy a vyšel ze sprchového koutu. Ještě jsem si odrbal ručníkem vlasy a šel k východu. Nevšímal jsem si kdo se tam sprchoval, protože jsem nechtěl vidět nahého kluka, který je nejspíše gay.

V šatně nikdo nebyl kromě naší party. "Kde je Renji?" Zeptal jsem se a přitom si oblékal nezpocené věci. "Ve sprše." Řekl Sam a něco si projížděl na mobilu. Aha tak to on se tam sprchoval. Konečně jsem se oblékl a taky čekal. "Dnes byl vyzván Renji s Dabbym." Oznámil Sam a ukázal fotku. Na obrázku byl Renji a Dabby.

Renji konečně vyšel ze sprchy jen ve slipech. Jeho břicho bylo krásně svalnaté. Nemohl jsem spustit oči z jeho břicha. A ta hruď krásně pevná. "Líbí?" Ozval se Renji. Podíval jsem se mu do očí. Střetli se nám pohledy. Renji se jen zasmál a hodil na sebe triko.

U skříněk jsem si vzal tašku a přezul se. Venku na mě už čekali. "Musím trénovat, takže si teď sjedeme domů a pak sraz na place." Řekl Renji. Všichni jen kývli a rozdělili jsme se. U silnice už stálo to černé auto a jeli jsme domů.

Doma jsem si hodil věci do pokoje a šel za Renjim, který byl v pokoji. Zaťukal jsem a vešel. Renji si zrovna vybíral skate. "Chceš to taky zkusit?" Zeptal se. "Nikdy jsem to nezkoušel." Řekl jsem potichu. Nakonec Renji vytáhl dva skateboardy. Jeden černý s nějakými barevnými vzorci a druhý bílý taky s barevnými vzorci. "Budeš bílej." Řekl a podal mi skate. "Díky."

Ten bílej měl barevné kolečka a krásné vzorce v jakých koliv tvarech. Stejně tak i ten černý. V kuchyni jsme si něco malého snědli a napili a pak šli do auta, který nás odvezlo na plac. Nebylo tam tolik lidí, jen pár kluků a skate girl holek.

Příště se dozvíte jak mi to šlo...

Na obrázku Wery...
Omlouvám se za chyby...