Rory
,,Je ti jasný, že ti dva můžou klidně vyhrát? Nevím, jestli bylo zrovna chytré vkládat v Jacka a Keiru takovou důvěru." sdělila jsem své obavy Susan, zatímco jsme se u ní doma chystaly na párty.
,,Přinejhorším jim dáme pusu, není to nic, co by jsme už předtím neudělaly." snažila se mě uklidnit a bylo vidět, že ji to vůbec netrápilo.
,,Jenže to právě není pravda. Situace se změnila, teď už jsme se nesázely jen s Nickem, ale i s Davisem. A já teda Davisovi pusu dávat nechci. Ty jo?"
Opravdu jsem se dnešního večera trochu bála. Hned z několika důvodů. Neměla jsem ráda chodit takhle večer ven, bála jsem se, co vše by se mohlo stát, když se trochu napiju, nebo když se napijou ostatní. Vyhýbala jsem se akcím, kde byl Jack, Tom a alkohol, ze zkušeností jsem věděla, že to nekončí dobře - pro holky. A Teď se k tomu ještě musel připlést tenhle problém s tím frajírkem. Dávat pusu Nickovi mi nevadilo. Byl bezva, byl hezkej, byl to kámoš. Brala jsem to jako kamarádskou pusu a moc dobře jsem věděla, že on stejně tak. A hlavně tyhle sázky zavedl, protože toužil po puse od Susan. Ale tenhle Davis byl neznámý a dávat mu pusu mi přišlo děsivé. Možná z části proto, jak hezký byl, ale hlavně proto, že jsem nevěděla, co od něj čekat.
,,Ptáš se mě, jestli by mi vadilo dát pusu tomu krásnému a milému klukovi? Holka, ne nevadilo. Navíc, tahle pusa nic neznamená. Je to jen sázka. Moc to řešíš."
Susan se trápit nemusela. Pravda. Oba ti kluci byli její kámoši, ale můj jen jeden. Sakra. Začínám litovat, že jsem se vůbec sázela.
Po pár minutách za námi dorazila Keira. Byla už celá načančaná a zase vypadala dokonale krásně. Měla nakulmované vlasy, černý overal bez ramínek a boty na podpatku, na kterém bych se já nejspíš zabila.
,,Holky vy si děláte srandu, že ještě nejste hotové? Sakra dělejte, nechci tam přijít pozdě." okřikla nás a my přidaly na tempu. Za pár minut vyšla z koupelny Su a já na ni zírala jako na bohyni. A ona byla. Vlasy si stáhla do dokonalého drdolu, ze kterého jí po tváři stékalo jen pár pramínků vlasů. V uších měla dlouhé zlaté náušnice, croptop lososové barvy a bílou uplou sukni. Bože nesnášela jsem se, že nikdy tak krásná jak ty dvě nebudu.
Vylezla jsem tedy zpoza paravanu a ukázala se jim. Cítila jsem se trochu jako Fiona ze Shreka vedle Růženky a Sněhurky, ale snažila jsem se to nedat najevo.
,,Rory, proč ty se nikdy neodvážeš? V tomhle vypadáš jak kukla. Přitom kdyby ses jen trochu snažila máš šanci být krásná jak Afrodita." spustila na mě Keira a já se v ten moment chtěla propadnout do země.
,,Nech toho Keiro!" okřikla ji Su a pak mě zatáhla zpět za paravan.
,,Kašli na ni, je teď jen nervózní, nemyslí to tak. Vypadáš moc krásně." utěšovala mě Susan, protože si asi všimla, že mám slzy na krajíčku. Postavila mě před zrcadlo a zeptala se: ,,Líbí se ti to na sobě? Bez ohledu na to co ti říkala Keira."
Zakoukala jsem se na sebe. Když jsem ty šaty kupovala, říkala jsem si, že jsou to moje nejlepší, jenže po Keiřině kritice, jsem už ani neměla ten pocit. Byly bílé, měli volánkové ramínka a také dekolt byl lemován volánky, v pase byla tenká stuha na mašličku. Dlouhé byly nad kolena a vzala jsem si k nim balerínky, protože celý večer na podpatcích by byla moje smrt. Po nějaké době zírání do zrcadla mi došlo, že mi to sluší. Su měla pravdu, vypadala jsem krásně.
,,Ano, líbí se mi na mně." řekla jsem se svým opětovně nabitým sebevědomím a vyrazily jsme na párty.
***
,,Neuvěřitelný! Ti blbci tu fakt mají karaoke." řvala na nás se smíchem Su, když jsme došly do místnosti, ze které se linuly ohlušující skřeky vzdáleně připomínající zpěv. Na "pódiu" stáli Jack a Nick a snažili se zpívat What does the fox say. Byli už značně opilí, a možná i proto, tohle bylo to nejlepší, co jsem za dlouhou dobu viděla. Málem jsem se válela smíchy po zemi a nebyla jsem sama. Holky se popadaly za břicha hned vedle mě.
,,Tohle si natočím. Je to ten nejlepší vydírací materiál ever!" vytahovala z kabelky Keira mobil a smála se jako o závod.
,,Kluci jsou přece na tohle své umění pyšní. Budou dokonce rádi, když to někde zveřejníš." mrkla jsem na ni, ale hned jsem obrátila pozornost zpět ke klukům, protože Jack seskočil ze stupínku, který byl v podstatě pódium, a začal se nebezpečně tančivým pohybem přibližovat k nám.
Došel až k nám a ještě chvíli před námi tančil, přičemž ho všichni se smíchem a tleskáním povzbuzovali. Nebylo se čemu divit. Jack kdysi tančil na hodně vysoké úrovni, ale nechal toho, protože cituji: ,,Nebavilo mě trávit tolik času jen s klukama."
Byl totiž v klučičí taneční skupině a zkoušeli asi čtyřikrát, někdy i pětkrát týdně. Plus k tomu jezdili o víkendech na soutěže. Dokonce si pamatuju, že i několikrát vyhráli dost prestižní soutěže, kde dostali peněžní výhru. Tehdy mu to záviděla snad celá škola, protože to nebylo málo peněz. Prakticky od té doby je Jack na škole hvězda.
Když na chvíli přestal zpívat a tančit, tak se opět začal blížit víc k nám. Myslela jsem si, že kolem mě a Su se jen protočí a zbytek pozornosti věnuje Keiře, ale on se zastavil u Su a začal naznačovat, jakože jí plácá přes zadek. Su - jakožto holka, která je pro každou srandu - se malinko předklonila a začala twerkovat. Lidi kolem nás začali řvát ještě víc, tahle show se jim asi dost líbila. Nedivila jsem se. Opravdu to byla sranda. Vždycky jsem žasla, jak se umí Su, Nick a hlavně Jack odvázat. Když chtěli dělat srandu každej to pochopil, každej to miloval. Nešlo to jinak a já se vždy bavila s nimi, jak nejvíc to šlo.
Ještě chvíli jsem jim tleskala a pískala na ně, když jsem si všimla, že Keira už vedle mě nestojí. Božínku! Tohle se jí asi dotklo. Šla jsem jí teda hledat.
Našla jsem jí u Jacka v ložnici, kde většina lidí z párty neměli přístup, protože Jack si tu místnost "hlídal" jen pro sebe a no... víme co.
,,Proč jsi tak zmizela?" zeptala jsem se jí mírně, i když jsem znala odpověď. Keiře teklo pár slz po lících, utřela si je řekla mi: ,,Vidělas to ne?! Můj přítel mě klidně, jen tak veřejně znemožnil a moje kamarádka se k němu přidala."
,,Keiro, byla to přece jen sranda. Vždyť to víš. Ti dva jsou prostě showmani." snažila jsem se jí vysvětlit s milým smíchem, aby jsem jí trochu ulevila, ale ona se na mě vražedně podívala a spustila: ,,Ty to asi nechápeš. Kluka jsi nikdy neměla. Nevíš jak se cítím, nevíš jaké to je! Ten blbec ví, že tohle nesnáším. Že nesnáším stát opodál ve stínu. Udělal to naschvál, protože jsem se s ním dnes pohádala o Tomovi a on mi to teď chtěl dát sežrat. A využil k tomu Su, protože věděl, že takhle bude mít zaručeně úspěch."
Bylo mi jí líto. Měla asi pravdu. Já kluka nikdy neměla, neznám jaké to je. Ale za to, jsem věděla, jaké to je stát opodál ve stínu. Přišlo mi mírně ironické, když to použila jako věc, která jí nesmírně vadí, aniž by si uvědomila, že ona sama takhle lidi do kouta strká často. Ale chápala jsem ji. Jack jí prostě ublížil - znova - a já tušila, co přijde.
,,Takže teď přijde další rozchod?" zeptala jsem se jí opatrně. Obrátila pohled na mě a chvíli se na mě jen dívala. Poté mi řekla: ,,Asi jo. Beztak jsem to měla udělat už dávno. A tentokrát už tomu bastardovi další šanci nedám. "
Usmála se na mě, utřela si slzy a bleskově si upravila make-up v zrcadle. Pak se ke mně otočila, sebevědomě se usmála a já v ní opět viděla tu nedostižnou Keiru Johnsonovou.
,,Jdu otřást zemí." prohlásila, otočila se na podpatku a vyšla z pokoje. V tuhle chvíli mi bylo Jacka celkem líto. Tenhle její výraz mě totiž dost děsil, nepřála bych ho ani nepříteli.
ČTEŠ
Ve Stínu Slunce
Fiksi RemajaJaký je život, když jej prožíváte jako pozorovatel? Rory je přesně tento člověk, vše zajímavé se děje v její bezprostřední blízkosti, ale stejně si nikdy nepřipadá jako účastník děje. Připadá si jako vedlejší postava stojící vedle její dokonalé kama...