píšu vám dopis na rozloučenou,
ze samého sobectví a pokrytectví.
měla jsem pár špatných dnů a nocí,
protože dobrý dny má jen ten,
kdo se postí,
což já nejsem.
ale blbý dny máme všichni, říkáš mi.
traumata co zažíváme věčně,
proč to kvůli nim zahazovat všechno?
nevím,
možná je toho prostě moc.
vší tý nenávisti, smutku a bolesti,
je to jen zvětšující se kopec.
je mi to líto,
ale jsem strašný sobec.
píšu vám dopis na rozloučenou,
každému z vás kdo čtete mý básně,
byli jste mi nejblíž ze všech.
možná jsme se ani neznali osobně,
ale znali jste moji duši líp než kdokoliv,
kdo se mnou mluvil.
až umřu,
vyvěste prosím mé básničky po domě.
ČTEŠ
bláznova poezie
Poetryjsme umělci. ztracené duše v bloudící v řádcích. jediná možnost, jak náš můžeš najít, je poezie. básně, povídky. myšlenky sepsané na papír. city které nám drásají duši. chceš to najít a ponořit se do světa bláznovy poezie? 19.12.2020 - 7. poezie 19...
