,,letošní zimu je nebe vínové."
podivoval se kartář nad pannou,
která plakala.
zmaten její krásou a pocity,
položil ruce vstříc osudu.
,,černý šíp ukazuje utrpení,
bílý ukazuje na nové."
před půlnocí by srdce dala,
kartář se nad ní podivil.
,,realita je ta, že žádná není."
,,miluješ?"
,,miluji."
odvětil a vánkem se hnal dál.
minul stráž a vstříc kráse
dokončil menuet a počal hrát.
a sám sobě se v tichu smál.
vínové nebe.
cestu z kroků mi přinesla,
pěnkavo, růže jediná.
,,miluji."
,,miluji."
dal jí kus sebe
a v slzách zmizela.
ve vínovém nebi,
s ním.
stalo se to jen tuhle zimu,
tiše,
sním.
ČTEŠ
bláznova poezie
Poésiejsme umělci. ztracené duše v bloudící v řádcích. jediná možnost, jak náš můžeš najít, je poezie. básně, povídky. myšlenky sepsané na papír. city které nám drásají duši. chceš to najít a ponořit se do světa bláznovy poezie? 19.12.2020 - 7. poezie 19...
