bloudím prázdnou ulicí
kde jsou lidi,
a chápu že cítí tmu
a že chladno vidí.
dlouho jeden z nich
teď v lidech s brýlemi hledám tebe,
na školních srdcích jen to tvoje
přináší mému létu sníh,
a skrz prsty sleduju naše duše
a sním že jednou se spojí.
protože i přesto že jen minu tě pohledem,
ten jeden pohled rány mi hojí.
ČTEŠ
bláznova poezie
Poetryjsme umělci. ztracené duše v bloudící v řádcích. jediná možnost, jak náš můžeš najít, je poezie. básně, povídky. myšlenky sepsané na papír. city které nám drásají duši. chceš to najít a ponořit se do světa bláznovy poezie? 19.12.2020 - 7. poezie 19...
