Morgan Stark (ff - Bucky Barnes)

(7) Kvantová fyzika 🧬

Zase jsem rychle zvedla zrak a rozhlížela se po autobuse. Všude byli lidé, jak ho mám mezi nimi najít. Pak jsem ho ale poznala. Seděl na druhé straně autobuse a mával na mě. Zvedla jsem se a přisedla si k němu.

,,Ahoj" pozdravila jsem.

,,Ahoj"

,,Co ty tady?"

,,Nechtěla jsi hodit do školy, chtěl jsem vědět, co se děje"

,,Nic, jen jsem měla náladu jet autobusem" zalhala jsem.

,,Tak to jo" usmál se a vzal mě okolo ramen. ,,Přijedu pro tebe odpoledne?"

,,Můžeš, jestli nemáš nic lepšího na práci" ušklíbla jsem se.

,,To je fakt, Fury mě posílá na misi"

,,Tak vidíš, takže se uvidíme zítra"

,,Proč až zítra?"

,,Musím se stavit v Malibu a zůstanu tam přes noc. A teď už musím jít, takže zítra" políbila jsem ho lehce na tvář a vyšla jsem z autobusu.

,,Ahojky" pozdravila jsem Laru.

,,Ahoj? Cože tak zvesela?"

,,Musím ti něco říct, ale ne tady. Řeknu ti to ve třídě" 

,,Tak jo" usmála se.

Vešli jsme do třídy a sedli si do posledních lavic.

,,Takže?" začala zvědavě Lara.

,,Já... Mám superschopnosti. Umím ovládat oheň a díky tomu jsem tři týdny po svých 21. narozeninách jsem přestala vidět barvy. A ty se mi vrátili, když jsem potkala svou spřízněnou duši" řekla jsem na jeden nádech.

Lara na mě koukala z otevřenou pusou.

,,Kdo to je?" řekla asi po třech minutách odmlky.

,,Až mi slíbíš, že to nikomu neřekneš" pohrozila jsem. Mlčela. ,,Slib mi to" naléhala jsem.

,,Slibuji" na důkaz ukázala malíček na malíčkový slib.

,,Fajn... Je to... James Buchanan Barnes"

,,Cože?! Bucky?!" vyhrkla. ,,Vždyť je o 20 let starší" zavrtěla nesouhlasně hlavou. Nebudeme si lhát, zamrzelo mě, že mě nepodpořila, nebo se nezeptala na můj názor. 

V tu chvíli naštěstí vešel do učebny učitel a začal přednášet. Snažila jsem se ho vnímat, ale myšlenky mi neustále chodili okolo Buckyho a mého ohně. Co je mou podstatou? Odkud vychází ta síla?

,,Takže, to je pro dnešek vše, příště začneme s kvantovou fyzikou, chci, aby jste si donesly vytištěné podklady, které vám zveřejním v online kurzu. Můžete jít" rozloučil se učitel. 

Sbalila jsem si svoje věci a pomalu se začala trousit z místnosti. Nedokázala jsem si představit, že mě čeká ještě 6 hodin. PO chvíli mě dohnala Lara.

,,Promiň za mojí reakci... Já jen... Nečekala jsem, že to bude nejlepší kámoš tvojí mámy. Vždyť by mohl být tvůj táta, ale nejdůležitější je samozřejmě tvůj názor" objala mě.

,,Já ti teď něco řeknu, ale nesmíš vyšilovat, ano?" zeptala jsem se prosebně.

,,Jo."

,,James se mi už líbí nějakou dobu... Delší dobu... Před nějakou dobou jsme se dali dohromady, chtěli jsme to tajit, jen jsme chtěli zjistit, jestli by nám to dohromady fungovalo, a kdyby jo, že bychom to prostě řekli mámě a ostatním. Jenže teď... Je to jiné... Teď vím, že nám to klapat bude a já se to bojím říct nahlas. Bojím se říct..."