Morgan Stark (ff - Bucky Barnes)

(9) 2023 💜💙💚💛🧡❤

,,Jste si jistý, že to bude fungovat?"

,,Jo. Jen malá chybka. Všichni, komu již bylo 30 o několik let omládnou, takže pochopíme, když si to ještě budete chtít rozmyslet, tohle už mi prostě neovlivníme, nejsme Tony" upozornil Peter.

,,Platí to i na mě?"

,,Thore, platí na tebe vůbec zákony vědy?" optala se dívka s protočením očí.

Všichni se zasmáli. ,,Jsme v tom společně. Jsem Avengers" řekl tým. Morgan nenápadně stiskla ruku svému příteli, který stál po jejím boku. Přesně tam, kde chce stát po zbytek jejich života. Vyměnili si seč krátký tak úsměv plný lásky a strachu. O chvíli později se již objevili v minulosti. Objevili se v roce 2023. 

Okamžitě se vrhli do bitvy, všichni věděli co mají dělat. Najít rukavici a předat jí Carol, dřív než se jí zmocní Stark.

,,Hahaha" uchechtnul se Thanos. Myslel si, že je nejmocnější. Ovšem ti nejstarší věděli, že se to nepovede. Ovšem věděli, že to znamená, že kameny má Stark.

,,A. JÁ. JSEM." nestihnul to doříct.

,,NEEEE!!!" zakřičela jeho dcera. Byla u něj blízko, ale ne dost na to, aby mu rukavici vzala, ještě k tomu byla zraněná a ležela na zemi. Jedním pohybem ruky okolo nich udělala mohutnou zeď z ohně, každého okamžitě spálí.

,,Nedělej to, znovu ne. Jsem Morgan. Morgan z budoucnosti. Nepřežil by jsi to. Máma tě potřebuje a já potřebuju tátu. Nech to udělat Carol. Vím že máš vysoké ego a chtěl by jsi si ho tímto ještě zvýšit, mám ho po tobě. Ale ráda bych ti vyprávěla o své první lásce, o bolesti, kterou přinesla. O škole a skvělých a šílených nápadech, které mě napadly během hodin pan profesora Whithmora. O své nedávno nalezené spřízněné duši. Prostě to nedělej. Kvůli mě."

,,Musím. Carol se to nemusí povést dost rychle. 3000 tun lásky i tobě Maguno" usmál se láskyplně její otec. Poté lusknul. Nic se nestalo. Celou dobu mluvil s iluzí, kterou Gen vytvořila. Věděla, že je její otec tvrdohlavý že neposlechne. I když věděl, že by přišel o možnost vidět vyrůstat svou dceru a způsobil by spoustu bolesti.

,,Promiň tati. Carol se to nepovede dost rychle. A tobě to nedovolím." 

Morgan

Táta se na mě vyděšeně otočil. Nevěděl co chci udělat. Nevěděl to nikdo. Pro všechny byl plán vzít a rukavici odnést Carol. Pro všechny kromě mě. Můj plán byl najít tátu a zabavit mu kameny nekonečna. Absorbovat jejich sílu. Věděla jsem, že to nemůžu přežít, ani přes sílu draka, který ve mě dřímá. 

Zároveň jsem věděla, že když to udělám, už nikdy nebudou kameny nekonečna. Jejich síla bude v prostoru a nikdo se jich nebude moci zmocnit. Jejich vlastnost nechat se ovládnout měla pohasnout současně s mým drakem a mnou. 

,,Miluju Vás." zašeptala jsem jednoduše. Nejmenovala jsem. Milovala jsem je všechny. Na víc loučení nebyl čas, drak začal vstřebávat moc prvního kamene. 

,,Morgan NE!!" zakřičel táta.

Byl mnohem chytřejší než já. Začal s kamenem moci. Jeden kámen zvládnu, díky absorbování kamenu moci se moje odolnost znásobí a mohla jsem tím pádem pojmout všechny kameny.

Ohnivá zeď pominula, byla jsem slabá na to udržovat ji. ,,Je konec Thanosi. Zachránila jsem jeho, zachráním i je! Mám nápad. Zahrajeme si hru." usmála jsem se. Kamenem prostoru jsem nás oddělila od ostatních.

,,Je to hezké místo, že ano?" rozhlédla jsem se. ,,Tady jsem vyrůstala. Támhle jsem se chodila koupat s tátou. Než jsi ho zabil" zavrčela jsem.

,,Řekni, kdo je nejmocnější bytost ve vesmíru"

,,Já, jsem titán. Tvoje iluzionistická kouzla jsou slabá, oproti tomu, co dokáži já, až se znovu zmocním kamenů" odpověděl sebevědomě.

,,Počkej, špatně jsem se pochopili." usmála jsem se škodolibě. ,,Věděl jsi, kde kameny hledat, kde je budeš hledat teď?"

,,Tam kde jsi je vyhodila"

,,O zlato, já je nevyhodila. Ty kameny, neexistují. Už je jenom jejich síla. A ohnivý drak který je uvnitř mě ji pevně střeží. Kameny jsou nevlastnitelné. Já jsem kameny nekonečna"

,,Tak tě zabiju" vyběhl na mě. Hra mě moc bavila, bavilo mě se s ním takhle hádat. Zničil mi dětství a  rychlá smrt by byla škoda. 

,,Tak zmizí kameny. Něco mě napadlo. Můžeš si vybrat, jakou smrtí chceš zemřít. 

Víš myslela jsem, že si na tobě smlsnu, ale raději budu trávit čas se svou rodinou. Já ji totiž mám, víš? Mám přítele, mámu, tátu bratra číslo jedna a číslo dva a přátele na život a na smrt. 

To je to, co ty nikdy mít nebudeš. Svou nejmilovanější dceru si shodil s útesu. A i ta tě nenáviděla. Nebula a ostatní tě slepě následovaly, ale buď zahynuli strachy z tebe, nebo se ti postavili. Takže, jaká smrt to bude?"

,,Ta, kterou jsem zabil tvé bratry"

,,Tak jo, ne, to by bylo bez trpění. Nemám na tebe čas, dokážeš se utopit? Jo? Fajn, nedaleko dotud je vodopád, skoč z něj a utop se. Neboj tvého těla se pak zbavíme, nebudeme přece děsit malé děti. Ne?"

Thanos otočil a odešel. Takže Thorovi legendy jsou pravdivé. Nikdy by mě nenapadlo, že legenda o mocné dívce bude zrovna o mě. Vrátila jsem se k ostatním.

,,Morgan!" přiběhli ke mě. ,,Kde je Thanos?" zeptala se Nebula.

,,Neboj, ten už je fuč, nadobro."

,,Tak jo, postaráme se o tyhle a vrátíme se" obejmula mě máma. Sednula jsem si opatrně na zem a zády se opřela o nějaký vrak. Byla jsem šíleně vyčerpaná, myslí jsem ještě nechala zmizet všechny roboty a pak si už nic nepamatuji. Jen tmu.

(888 slov)

Ahojky, už se pomalu, ale jistě blížíme ke konci. Už jen pár kapitol. Bucky a Morgan čeká ještě jedna překáka jménem Sharon a Steve, no, těšte se. Ještě by mě zajímalo. V konceptech mám ještě jednu rozepsanou knihu. Je to o milostném trojúhelníku, mezi dívkou, Stevem a Buckym. Začíná to za druhé světové a končí v současnosti. Byl by zájem? Zatím páčko Kliskoll ❤